| Počet nahlášených stížností: | 17 |
| Z toho za letošní rok: | 0 |
| Stále v řešení: | 0 |
Dobrý den,
jsem klientem Raiffeisen stavební spořitelny, kde mám od roku 1998 smlouvu o stavebním spoření. Smlouva je na dnešní dobu pro klienta výhodná, neboť nabízí 3% zúročení dosud naspořené částky. V roce 2012 mi bylo umožněno navýšit cílovou částku z 50 000 na 300 000 Kč za poplatek 2500 Kč. Při navýšení cílové částky nedošlo k založení nové smlouvy ani ke změně tarifu. Smlouva se tedy řídí všeobecnými obchodními podmínkami z roku 1998, ve kterých jsou mimo jiné uvedeny případy, u kterých je výpověď možná. V § 10 odstavce 2 těchto všeobecných obchodních podmínek je vysloveně napsáno cituji: „Stavební spořitelna může smlouvu o stavebním spoření vypovědět jen v případě, kdy účastník neplní smluvní podmínky“. Řeč o neplnění smluvních podmínek nemůže být oprávněná, neboť jsem dosud nedospořil smluvenou cílovou částku a zároveň každý měsíc pravidelně spořím minimální požadovanou částku, někdy i částku výrazně vyšší, abych dosáhl na maximální státní podporu. Přesto mi dne 14. 4. 2016 došel dopis z Raiffeisen stavební spořitelny, kde mi oznamují výpověď smlouvy o stavebním spoření ke dni 31. 5. 2016. Je to tedy po 3 letech od navýšení cílové částky, kdy jsem musel zaplatit 2500 Kč za toto navýšení. Jejich výpověď opírají o § 2675 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na tuto výpověď jsem reagoval doporučeným dopisem s dodejkou na sídlo Raiffeisen stavební spořitelny. Na tento dopis jsem reagoval po vzoru odpovědi na neplatnost výpovědi ze stavebního spoření od dTestu. Jelikož místo obchodního zákoníku se Raiffeisen stavební spořitelna odvolává na občasnký zákoník, změnil jsem trochu text. Cituji:
„Neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření ze dne 12. 4. 2016
Vážení,
dne 14. 4. 2016 jsem obdržel dopis Vaší společnosti, kterým mi oznamujete, že mi ke dni 31. 5. 2016 vypovídáte smlouvu o stavebním spoření č. xxxx, která byla uzavřena dne 4. 8. 1998.
Obecně platí, že pokud není nějaká záležitost upravená smlouvou, řídí se podpůrně zákonem. Pokud by tedy ve smlouvě otázka výpovědi řešena nebyla, řídili bychom se obecným zákonem (občanský zákoník). V mém případě však smlouva stanovuje, za jakých podmínek ji lze vypovědět. Ze zmíněného důvodu se obecná ustanovení zákona nepoužijí.
Proto Vaši výpověď považuji za NEPLATNOU, neboť výpověď, která mi byla doručena, neobsahuje žádný z výpovědních důvodů, který by byl sjednán ve výše uvedené smlouvě a jejích obchodních podmínkách, či by vyplýval ze zákona o stavebním spoření, na který smlouva odkazuje. Pro jasnost zasílám přílohou výňatek VOP uzavřené smlouvy z roku 1998 s důrazným odkazem na § 10 těchto podmínek.
S pozdravem
Ing. Pavel Pokorný“
Na tento odpor se vyjádřili druhým dopisem, ve kterém nadále trvají na platnosti výpovědi s odkazem na ustanovení v § 2675 odstavec 1 a § 3077 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
Chtěl bych tedy znát Váš názor na čí straně je právo. Jestli ustanovení v § 2675 odstavec 1 občanského zákoníku má větší váhu než sjednané všeobecné obchodní podmínky. Pokud je právo na mé straně, tak bych se chtěl zeptat:
1) Jak dlouho se může řešit zmiňovaný spor u finančního arbitra, neboť na internetu jsem četl, že řešení sporů je velice zdlouhavé?
2) Jak se mám dále chovat ohledně spoření, když spořitelna vypovídá smlouvu k 31. 5. 2016 mám tam peníze posílat i nadále? Aby mě potom nenařknuli právě z neplnění smluvních podmínek (v případě, že bych spor vyhrál).
3) Lze podat nějakou další stížnost nějaké instituci, která může Raiffeisen stavební spořitelně udělit citelnou pokutu za plošné a účelové jednání vůči klientům. (za předpokladu, že klienti jako jsou v právu?). Nejde mi jenom o mě ale o všechny poškozené klienty a spravedlnost jako takovou.
4) Jak se mám zachovat v případě, že mi pošlou „naspořené“ peníze (před dospořením cílové částky) složenkou na místo trvalého bydliště?
smlouva o stavebním spoření s 3% úrokem z roku 1998, tarif "pro Mládež", všeobecné podmínky viz https://www.rsts.cz/archiv-dokumentu/obchodni-podminky/ (může se stát, že stejně jako v internetovém servisu odkaz na všeobecné obchodní podmínky z roku 1998 fungovat nebude - proč asi?)
Omluva všem klientům a okamžité zastavení všech výpovědí (pokud my klienti jsme v právu).
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Ačkoliv se stavební spořitelna zavázala v § 10 odst.2 všeobecných obchodních podmínek k tomu, že může smlouvu o stavebním spoření vypovědět jen v případě, kdy účastník neplní smluvní podmínky, nelze toto vykládat bez dalšího. Je nutné na dané ustanovení aplikovat zákony i judikaturu soudů.
Předmětná smlouva nebyla po právní stránce sjednaná na dobu určitou, protože v ní chybí jakékoliv ustanovení, které by říkalo, že bude ukončena dosažením cílové částky. Z toho lze vyvodit závěr, že smlouva o stavebním spoření byla sjednána na dobu neurčitou. U smluv uzavřených na dobu neurčitou platí, že musí existovat možnost takovou smlouvu zrušit, a to nehledě na to, zda druhá strana smlouvu porušuje, či nikoliv. Nemůže existovat nevypověditelná smlouva uzavřená na dobu neurčitou podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 1581/2000. Nikdo nemá povinnost být vázán smlouvou na neomezeně dlouhou dobu. Možnost stran smlouvu zrušit bývá obvykle uváděna v obchodních podmínkách nebo samotné smlouvě o stavebním spoření. Není-li tomu tak, použije se zákonná úprava, v tomto případě § 2675 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 (č.j. 11C 54/ 2015 – 60) „není smyslem zákonné úpravy řešit výpovědí konflikt mezi stranami způsobený porušením smluvních povinností, ale naopak zakotvit možnost jednostranně ukončit závazkový právní vztah, pokud již některá ze stran nechce být tímto vztahem vázána a pokud již motivační důvody existence časově neomezeného právního vztahu odpadly“.
Ve prospěch stavební spořitelny hovoří také stanovisko České národní banky, které publikovala pod názvem "Upozornění pro veřejnost k možnosti stavební spořitelny vypovědět smlouvu o stavebním spoření". Z upozornění vyplývá, že stavební spořitelny mohou smlouvu s klientem vypovědět kdykoliv, pokud tato možnost není ošetřena přímo ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách. Česká národní banka uvádí, že smlouvy o stavebním účtu naplňují pojmové znaky smlouvy o vkladovém účtu, a proto se také na smlouvu o stavebním spoření mohou podpůrně použít ustanovení o vkladovém účtu v občanském zákoníku, tedy i § 2675 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Od tohoto ustanovení v občanském zákoníku se podle České národní banky lze odchýlit, a to např. tím, že by si stavební spořitelna určila jiné podmínky, za jakých lze smlouvu vypovědět a měla tak sama možnost výpověď smlouvy ovlivnit. Podle § 10 odst. 2 všeobecných obchodních podmínek byla však stavební spořitelna smlouvou vázána proti své vůli bez možnosti ovlivnit její ukončení, a proto je možné použít pro výpověď ustanovení § 2675 odst. 1 občanského zákoníku, neboť spořitelnu nelze nutit setrvat ve vztahu na dobu neurčitou proti její vůli.
Spotřebiteli přesto doporučujeme obrátit se na finančního arbitra s návrhem na zahájení řízení k rozhodnutí sporu o platnosti jednostranné výpovědi ze stavebního spoření. Průvodce podáním návrhu je možné vyhledat na následujících webových stránkách www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/pruvodce-podanim-navrhu.html. Finanční arbitr musí rozhodnout do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí. Tato lhůta může být maximálně prodloužena o dalších 90 dnů.
Vyjádření dTestu
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další právní konzultace se spotřebitel může obrátit na naši spotřebitelskou poradnu na telefonní lince 299 149 009.
| Celkem | 66627 stížností |
| Za měsíc | 341 stížností |
|
dTest, o.p.s. Černomořská 419/10 101 00 Praha 10 |
 
|
