| Počet nahlášených stížností: | 13 |
| Z toho za letošní rok: | 0 |
| Stále v řešení: | 0 |
50%
50%
Dobrý den,
reklamoval jsem mobilní telefon pro vadu displeje. Na reklamovaném telefonu jsem měl nalepené ochranné tvrzené sklo v hodnotě 350,- Kč, které jsem u prodejce zakoupil společně s telefonem a které je určeno přesně pro daný model, tato skutečnost je uvedena i v reklamačním protokolu. Reklamace byla uznána a vyřešena opravou – provedena výměna sestavy dotykové plochy s LCD. Ochranné sklo mi sice bylo spolu s opraveným telefonem vráceno, avšak odlepené a upatlané od lepidla, a tedy zcela nepoužitelné.
Prodejce mi nyní odmítá proplatit 350,- Kč jako náhradu škody za ochranné sklo.
V žádosti o proplacení jsem odkazoval na argumentaci D-testu viz https://www.vasestiznosti.cz/stiznost/7378/reklamace
Prodejce však tvrdí: "Kupní částka za ochranné sklo nemůže být vyplacena, jelikož Vám bylo navráceno nepoškozené (pouze sejmuté z mobilního telefonu) - pokud jste měl zájem o reklamaci vady telefonu, měl jste zaslat samotný telefon, jelikož vada s ochranným sklem nesouvisela a za účelem opravy jej bylo nutné sejmout."
Domnívám se, že mám na náhradu škody nárok, neboť jednou odlepené ochranné sklo již nejde znovu použít (jednak ho nelze znovu nalepit a navíc je upatlané od zbytku lepidla), proto je zavádějící informace, že mi bylo vráceno nepoškozené, neboť je zcela znehodnoceno. Argumentace, že jsem měl poslat samotný telefon (bez ochranného skla) podle mého názoru rovněž nemůže obstát, neboť kdybych sklo odlepil sám, výsledek by byl úplně stejný. Domnívám se, že jako spotřebitel bych neměl nést škodu, která vznikla jen a pouze v důsledku prodejcem uznané vady telefonu, aniž bych přitom sám porušil jakoukoliv svou povinnost.
reklamace telefonu Xiaomi Redmi 4 Pro, předmět sporu - tvrzené sklo pro tento model
Proplacení částky 350,- Kč jako náhrada škody za znehodnocené ochranné sklo, a to na bankovní účet sdělený prodejci.
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Na popsanou situaci dopadá § 2944 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který stanoví následující: "Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak." Velmi často se jedná o případy poškození věci v reklamačním řízení, v rámci něhož prodávající řeší na základě uzavřené kupní smlouvy reklamační opravu. Pokud tedy provedením a vyřízením reklamace vznikla nějaká škoda (nepoužitelné ochranné sklo), potom za tuto škodu odpovídá prodávající jako strana závazku.
Co se týče náhrady škody, zde platí § 2951 odst. 1 občanského zákoníku: "Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích." Navrácení odlepeného ochranného, které již není možno znovu použít, neodpovídá uvedení věci do předešlého stavu. Spotřebitel navíc žádá o uhrazení škody v penězích, což předmětné ustanovení občanského zákoníku umožňuje. Spotřebitel může k náhradě škody vyzvat prodávajícího písemně doporučeně, nejlépe s dodejkou.
Dobrý den,
předmětem reklamace byl mobilní telefon, který byl v rámci záruční lhůty opraven výměnou sestavy LCD. Provedení diagnostiky závady a následné opravě bránilo zmíněné příslušenství (ochranné sklo), které nebylo předmětem reklamace a bylo proto z reklamovaného telefonu sejmuto. Ochranné sklo bylo opatřeno ochrannou fólií na adhezivní vrstvu pro zabránění mechanického poškození, ale není možné zaručit možnost opětovného nalepení, jelikož je ochranné sklo určeno pouze na jedno použití. Dle našeho názoru je § 2944 zák. č. 89/2012 Sb. možné aplikovat pouze na mechanicky, či jinak poškozené zboží, což však není tento případ - zákazník sám uvádí, že bylo sklo zpětně doručeno nepoškozené, pouze oddělené od telefonu po opravě. Na základě výše zmíněných faktů tedy nepřichází v úvahu ani § 2951 odst. 1.
Vyjádření dTestu
I kdybychom si odmysleli § 2944 občanského zákoníku, který je specifickým titulem náhrady škody, zůstane v této situaci § 2913 občanského zákoníku, který řeší porušení smluvní povinnosti. Mechanismus vzniku nároku na náhradu škody má potom v soukromém právu tři následující prvky: porušení povinnosti, vzniklou škodu a příčinnou souvislost. Jako porušení povinnosti je v daném případě zapotřebí chápat dodání vadného zboží, což bylo uznáno přímo prodávajícím skrze uznanou a vyřízenou reklamaci. Reklamace slouží právě k řešení vad věci, a jelikož povinností prodávajícího v rámci kupní smlouvy je dodat bezvadné zboží, došlo tím, že bylo zboží vadné, k porušení smluvní povinnosti. Škodou je nezvratitelné znehodnocení ochranného skla - po sejmutí z telefonu již nelze znovu aplikovat. Příčinnou souvislost mezi těmito dvěma prvky je zapotřebí pozorovat právě v nutnosti řešit reklamační opravou vadu mobilního telefonu. Pokud bychom si vadu a následnou reklamační opravu odmysleli, nebylo by nutné sklo sundávat, takže by nedošlo k jeho znehodnocení. Ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku potom řeší jenom způsoby, jimiž se škoda nahrazuje, jak již bylo uvedeno v našem předchozím vyjádření.
Stížnost přeřazujeme na spotřebitele, aby měl možnost na vyjádření společnosti reagovat.
Děkuji dTestu za vyjádření. S jeho právním hodnocením se plně ztotožňuji. Není pravda, že ochranné sklo mi bylo vráceno "nepoškozené" - už jej nelze využít k jeho jedinému účelu. Škoda mi vznikla, a to v důsledku porušení povinnosti prodávajícího dodat bezvadný mobilní telefon. Nadále proto trvám na zaplacení částky 350,- Kč.
Pokud trváte na proplacení kupní částky za ochranné sklo, vyplňte si prosím formulář na stránce https://www.beryko.cz/Odstoupeni-od-smlouvy/ a o jeho vyplnění nás prosím informujte na emailové adrese reklamace@beryko.cz
Ochranné sklo bylo proplaceno, ještě jednou děkuji dTestu za pomoc.
| Celkem | 66015 stížností |
| Za měsíc | 325 stížností |
|
dTest, o.p.s. Černomořská 419/10 101 00 Praha 10 |
 
|
