Počet nahlášených stížností: | 21 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 0 |
3.11. jsem si vyzvedl na prodejně v Praze monitor zakoupený v eshopu a 16.11. jsem jej vrátil ve 14 denní lhůtě.
Prodejcem byla z kupní ceny 2960 Kč odečtena částka 605 Kč za snížení hodnoty zboží. Vzhledem k tomu, že na přijímacím protokolu je uvedeno "podstavec srabance na lesklem plastu - fotodokumentace porizena", požádal jsem již 1.12. o poslání uvedené fotodokumentace, na základě které mi bylo odečteno 20% z ceny zboží, neboť si nejsem žádných mnou způsobených škrábanců vědom a nesouhlasím se snížením hodnoty výrobku o tuto částku. 13.12. jsem urgoval a stále jsem nedostal fotodokomentaci ani vyjádření k mé stížnosti od vedoucího rekl.odd. p. Š., kterému kolega p. S. měl moji stížnost předat.
Zároveň nebyla dodržena lhůta 14 dnů pro vrácení peněz. 16.11 jsem zboží vrátil, po 14 dnech 30.11. jsem telefonicky urgoval, že stále nemám vráceny peníze a teprve po mé urgenci 30.11. jsem obdržel dobropis a peníze byly vráceny až po jeho podepsání a poslání č.účtu (1.12.)
Philips 220V4LSB 22"
Obchodník na doložení pořízené fotodokumentace dokazující stav zboží při převzetí nereaguje.
Žádám vrácení stržené částky 605 Kč.
|
Tweet |
Odstoupení od kupní smlouvy je jednostranným právním jednáním, přičemž k jeho účinností je nezbytné, aby bylo doručeno druhé straně. Jestliže existuje právní nárok na odstoupení, smlouva zaniká v okamžiku, kdy strana mající tento nárok prokazatelně oznámí straně druhé, že jej využívá. V případě odstupování od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží jsou na rozdíl od jiných případů odstupování zákonem přesně vymezeny lhůty, v nichž je zapotřebí jednat.
Spotřebitel má dle § 1829 odst. 1 písm a) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 14 dnů od převzetí zboží na to, aby odstoupení u prodávajícího uplatnil. V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Taková skutečnost nenastala, není tedy důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli.
Občanský zákoník tedy neumožňuje pozdržení platby v případě poškození zboží spotřebitelem. V takové situaci je možné dle § 1833 občanského zákoníku pouze to, aby si prodávající nárokoval tzv. snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Jestliže k takovému snížení vracené částky dojde, měl by prodávající prokázat, na základě čeho se tak stalo, a to např. doložením fotodokumentace.
Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení, spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Na základě sdělení spotřebitele, že záležitost předal ČOI kvůli nekomunikaci ze strany subjektu, stížnost uzavíráme.