Počet nahlášených stížností: | 44 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 0 |
Přestože řádně platím daně a koncesionářský poplatek za ČT i ČRo, požaduje společnost SKYLINK další poplatek za zpřístupnění přes kódovací kartu.
Tento požadavek je podle mého názoru diskriminační. Tam, kde pozemní signál není dostupný, je možný pouze satelitní příjem - takže zablokování ČT1 a ČT2 omezuje práva koncesionářů. Osobně to považuji za nehoráznost ze strany soukromé firmy; navíc řízené ze zahraničí.
Neustálými požadavky na výměnu kódovacích karet společnost SKYLINK získává další nemalé finanční prostředky. Již mám takto 8 nefunkčních karet, což při částce 600 Kč až 1000 Kč za jednu, není právě malá částka. Když k tomu připočtu znehodnocenou investici za satelitní komplet a další výdaje na komplet pro pozemní vysílání, tak suma převýší částku 50 tisíc Kč.
Pokud není v ČR síla, která by českým občanům zajistila plnohodnotný příjem veřejnoprávní TV, pak je problematické, proč vlastně platíme koncesionářské poplatky. Nečinnost ČTÚ a Rady pro ČRO a TV je v této záležitosti přinejmenším zarážející.
Tímto opatřením společnost SKYLINK poškozuje ty uživatele, kteří vynaložili značné prostředky na sataelitní systém.
Odblokovat veřejnoprávní ĆT1 a ČT2, stejně, jako ČT24.
|
Tweet |
V tomto případě se o diskriminační jednání nejedná. Diskriminací se dle antidiskriminačního zákona rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
Ve výše uvedeném případě se jedná o poskytování zpoplatněné služby nad rámec běžné dostupnosti. Stát není povinen zajistit příjem pozemního vysílání na všech místech, toto není ani technicky možné. Poskytovatel umožňující příjem signálu pomocí jiného zařízení je oprávněn si za tuto službu poplatek účtovat, pokud to bylo ujednáno ve smlouvě.
Požadavek na výměnu karty za poplatek je neoprávněný, ledaže by to výslovně ujednáno ve smlouvě. Služba musí být poskytována řádně podle smlouvy a jestliže je karta po nějaké době nefunkční, je nárok na její bezplatné vyměnění, jestliže příčina nefunkčnosti není na straně spotřebitele.
Co se týká diskriminace, musíme souhlasit s vyjádřením dTestu.
V případě výměny karty musíme zmínit, že možnost požadovat finanční podíl zákazníka na výměně karty z důvodu technických, provozních nebo jiných důvodů pro zabezpečení příjmu programů prostřednictvím satelitu , které vyžadují výměnu karty (prolomení kódu, ukončení životnosti systému podmíněného přístupu apod.) je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách se kterými zákazníci při registraci karty souhlasí.
Zdá se, že v tomto případě zatím nikoho v našem státě nezajímá prostá logika: PROČ JE VEŘEJNOPRÁVNÍ TV ŘÁDNĚ PLATÍCÍM KONCESIONÁŘŮM BLOKOVÁNA SOUKROMOU SPOLEČNOSTÍ ZAKÓDOVÁNÍM KARTY PRO SATELITNÍ KOMPLETY? PLACENOU VEŘEJNOU SLUŽBU TAK NEMŮŽE VYUŽÍVAT POČETNÁ SKUPINA OBYVATEL ČR A TUDÍŽ JE NELOGICKÉ JI NADÁLE PLATIT ! NENÍ SNAD I NEMORÁLNÍ, POŽADOVAT POPLATEK ZA NĚCO, CO NELZE VYUŽÍVAT? V OPAČNÉM PŘÍPADĚ PAK STÁT REZIGNUJE NA OCHRANU SVÝCH OBČANÚ PŘED POŠKOZUJÍCÍMI PRAKTIKAMI SOUKROMÉ FIRMY!
V tomto případě spotřebitel platí za službu, tedy za možnost využívat satelitní vysílání. Oproti tomu koncesionářský poplatek je spojen s vlastnictvím funkčního televizního příjímače. Existencí satelitního vysílání se pro spotřebitele rožšířila možnost využívání televizního vysílání i v místech, kde není k dipozici pozemní vysílání. Pokud by si spotřebitel nepořídil satelitní přijímač, nemohl by v daném místě TV sledovat a nevznikla by mu povinnost platit koncesionářský poplatek.
Z výše uvedených důvodů stížnost uzavíráme.