#42210Neoprávněné zrušení dovolené

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Pokud spotřebitel neodstoupil od smlouvy o zájezdu (tj. nestornoval ho) sám, může pořadatel zájezdu tento zájezd zrušit postupem podle § 2536 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto případě není pořadatel oprávněn účtovat si storno poplatky, neboť dle § 2536 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že pořadatel vrátí v případě, že odstoupí od smlouvy o zájezdu on sám, spotřebiteli veškeré uhrazené platby za zájezd.

Pokud tedy odstoupil od smlouvy pořadatel, což ze stížnosti plyne, nemůže si účtovat storno poplatky.

K formě vrácení uvádíme následující. K 24. dubnu 2020 vešel v účinnost zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále jen "lex voucher"). Tento zákon stanoví, že pokud dojde v období od 20. února do 31. srpna 2020 ke zrušení zájezdu z důvodu mimořádných či neočekávaných okolností v místě pobytu nebo cesty, má cestovní kancelář možnost místo vrácení peněz vystavit spotřebiteli poukaz na jiný zájezd nejméně v hodnotě původního zájezdu. Tento postup dovolený zákonem však Evropská komise vidí jako problematický, pokud není respektována možnost volby vrácení peněz ze strany spotřebitele. Unijní právo upravující práva spotřebitelů v této oblasti je totiž obsaženo ve směrnicích, které jsou založeny na tzv. principu maximální harmonizace. To mj. znamená, že členské státy nemohou zavádět vlastní předpisy, které by se od jednotného standardu ochrany spotřebitele odchýlily. Dle našeho názoru tak lze dospět k tomu, že vrácení kupní ceny ve formě voucheru je vždy vázáno na souhlas spotřebitele. Je možné na spotřebitele apelovat, aby v případě, že tuto možnost mají, vyšli cestovním kancelářím, které jsou pandemií postiženy nejvíce, vstříc. Na druhé straně to neznamená, že spotřebiteli bude proti jeho vůli vnucen voucher namísto peněžních prostředků, které cestovní kanceláři uhradil.

Jak je uvedeno výše, kompatibilita předpisu lex voucher s unijním právem je přinejmenším problematická a dá se předpokládat, že v případě soudního sporu by bylo konstatováno porušení unijního práva a spotřebitel by se tak vrácení kupní ceny ve formě peněžních prostředků (nikoli voucheru) domohl. Formální právní postup prostřednictvím obecných soudů, navíc směřující ke správnému používání unijních předpisů, však doporučujeme jako až naprosto krajní možnost.

I pokud bychom připustili, že předpis lex voucher by byl shledán v souladu s unijním právem, tak i v režimu tohoto předpisu platí, že ohrožené skupiny spotřebitelů (např. těhotné ženy či ženy na mateřské dovolené) mají právo na vrácení kupní ceny ve formě peněžních prostředků a mohou voucher odmítnout (k tomu viz § 3 odst. 3 lex voucher).

Závěrem lze shrnout, že:
1) cestovní kancelář v případě, že zájezd sama stornuje, nemůže účtovat spotřebiteli storno poplatky;
2) v případě, že je zájezd zrušen postupem podle § 2536 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tj. cestovní kanceláří z důvodu nevyhnutelné a mimořádné okolnosti), má spotřebitel, který patří do skupiny ohrožených spotřebitelů, nárok na to odmítnout nabízený voucher a požadovat vrácení peněz. To platí za předpokladu, že lex voucher by byl shledán v souladu s unijním právem (o čemž lze úspěšně pochybovat);
3) v případě, že je zájezd zrušen postupem podle § 2536 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tj. cestovní kanceláří z důvodu nevyhnutelné a mimořádné okolnosti), má spotřebitel (jakýkoli) nárok na to odmítnout nabízený voucher a požadovat vrácení peněz. To platí za předpokladu, že lex voucher by nebyl shledán v souladu s unijním právem (což lze podle našeho názoru předpokládat).

Více též v našem článku, který je dostupný z: https://www.dtest.cz/clanek-8064/prijimani-poukazu-za-zrusene-zajezdy-a-prepravni-sluzby-musi-byt-dobrovolne

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Vyjádření dTestu

Podnikatel nevyužil možnosti na stížnost reagovat. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.

V případě potřeby další právní konzultace se spotřebitel může obrátit na naši spotřebitelskou poradnu na telefonní lince 299 149 009. Spotřebitel má také možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Více informací o mimosoudním řešení sporů lze vyhledat na webové adrese www.adr.coi.cz.