Počet nahlášených stížností: | 127 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 4 |
Dobrý den,
ráda bych se na Vás obrátila ohledně nemožnosti se domluvit s cestovní kanceláři. V měsíci lednu jsem zakoupila zájezd pro jednoho dospělého a dvě děti do lokality Omán s odletem 27.6.2020 u Invie (pořadající CK Pantour)
S ohledem na vzniklou situaci jsem po cestovní kanceláři několikrát požadovala vrácení uhrazené částky. Ta však podmiňuje jakékoli jednání doplacením zálohy a jinak vůbec nekomunikuje. Nejdříve argumentovali, že jsem zájezd stornovala, a že musím uhradit storno poplatky ve výši téměř 20 000.- a pak již jen urgovali platby.
Jsem matka s dvěmi dětmi a bohužel si nyní nemohu dovolit uhradit zbytek zálohy ani zájezd. Uhradila jsem částku 4 550.- kč, kterou mi dosud nevrátili a ani semnou žádný způsobem situaci neřeší.
Ráda bych Vás tímto požádala o pomoc při řešení vzniklé situace, jelikož jak je zřejmé, cestovní kanceláře odmítají situaci řešit a nechávají si peníze neoprávněně pro vlastní potřeby.
Pokud bude potřeba doložit jakoukoli komunikaci, mám vše uložené a mohu kdykoli poskytnout.
Včera mi přišel e-mail, že zálohu mám uhradit v říjnu 2020, přičemž zájezd se má uskutečnit 27.6.2020
Nechápu proč mám hradit zálohu na dovolenou v říjnu 2020, když měla měla proběhnout 27.6.2020. Včera volali a vyhrožovali penalizací, dnes po mé oficiální stížnosti posunuli ternín splátky, který mi však v ničem nepomůže.
Invia již dříve komunikovala, že jelikož jsem zájezd stornovala, musím uhradit storno poplatky ve výší ca 20 000.- Nikde se zde neuvádí, že tyto poplatky nebudou ze zálohy odečteny. Níže se píše, že chytrá záloha slouží na pokrytí storno poplatků. Upřímně, abych se zadlužovala (brala půjčky), abych doplatila zálohu na storno poplatek mi přijde krajné nelogické a především neetické. Za vzniklou situaci nemohu ani já, nechápu proč bych měla cokoli hradit, ačkoli vím, že nikam nepojedeme. Stačí, že jsem již část zaplatila a tu mi CK vůbec nevrátila ani o tom nehovoří, že by něco vracela
Je možné situaci řešit, aniž byl musela řešit půjčku na Chytrou zálohu.
Zájezd
Ráda bych, aby po mne společnost nevyžadovala žádné další poplatky a vrátila mi částku již uhrazenou. Nejsou schopní dostát svých závazk§ a dovolenou zprostředkovat a ani zjistit, že v dané lokalitě nemůže dojít k nákaze COVID - 19.
|
Tweet |
Pro správné posouzení situace je rozhodující, v jaké době spotřebitelka odstoupila od smlouvy o zájezdu. Mohlo by se totiž jednat o dvě odlišné situace.
1) Odstoupení z důvodu mimořádných okolností v místě pobytu či cesty.
Došlo-li k odstoupení od smlouvy v režimu § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (tj. v z důvodu mimořádné okolnosti v místě pobytu či cesty) nemá spotřebitel povinnost platit odstupné (storno poplatky).
Zároveň se odstoupením z důvodu mimořádné okolnosti dostává řešený případ do působnosti zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu ("lex voucher"). Tento zákon stanoví, že pokud dojde v období od 20. února do 31. srpna 2020 ke zrušení zájezdu z důvodu mimořádných či neočekávaných okolností v místě pobytu nebo cesty, má cestovní kancelář možnost místo vrácení peněz vystavit spotřebiteli poukaz na jiný zájezd nejméně v hodnotě původního zájezdu. Tento postup dovolený zákonem však Evropská komise vidí jako problematický, pokud není respektována možnost volby vrácení peněz ze strany spotřebitele. Unijní právo upravující práva spotřebitelů v této oblasti je totiž obsaženo ve směrnicích, které jsou založeny na tzv. principu maximální harmonizace. To mj. znamená, že členské státy nemohou zavádět vlastní předpisy, které by se od jednotného standardu ochrany spotřebitele odchýlily. Dle našeho názoru tak lze dospět k tomu, že vrácení kupní ceny ve formě voucheru je vždy vázáno na souhlas spotřebitele. Na druhé straně je však vhodné zdůraznit, že vydání voucheru není povinností cestovní kanceláře v případě, kdy se rozhodne spotřebiteli vrátit peněžní prostředky (k tomu srov. § 4 odst. 1 a pasáž "Rozhodne-li se pořadatel zájezdu..."). Jak je uvedeno výše, kompatibilita předpisu lex voucher s unijním právem je přinejmenším problematická. I v případě, kdy by byl zákon shledán v rozporu s unijním právem, a tudíž by byl nepoužitelný, však platí, že vystavení voucheru namísto vrácení peněžních prostředků je dobrovolné.
To v řešené věci znamená, že spotřebitel by nemusel doplácet kupní cenu za zájezd. Pokud totiž odstoupí od smlouvy z důvodu mimořádné okolnosti, má nárok na vrácení doposud uhrazené kupní ceny ve formě peněžních prostředků (pokud nevysloví souhlas s vrácením kupní ceny ve formě voucheru). Nedávalo by tedy žádný smysl, aby zákazník zasílal zapůjčenou částku (která se rovná doplatku plné výše zájezdu a která byla zapůjčena skrze nástroj "Chytrá záloha") na účet společnosti, a ta by mu tu samou částku zasílala obratem zpět, poněvadž při odstoupení od smlouvy z důvodu mimořádných okolností má společnost povinnost celou kupní cenu nepokrácenou o odstupné spotřebiteli bezodkladně vydat, a to ve formě peněžních prostředků.
Aby bylo možné odstoupit od smlouvy z důvodu mimořádné okolnosti, musí být tato okolnost objektivně prokazatelná. Není tedy možné např. odstoupit na počátku května od smlouvy o zájezdu, který se koná na konci června, neboť zkrátka není možné predikovat, zda mimořádná okolnost bude stále trvat či nikoliv.
Uvádíme také, že dle našeho názoru bude nutné tento nárok (tedy vrácení kupní ceny v peněžní podobě) nutné pravděpodobně vymáhat soudní cestou, neboť cestovní kanceláře se budou pravděpodobně odvolávat na platný a účinný vnitrostátní předpis. Máme však za to, že obecné soudy by se z důvodu eurokonformního výkladu měly přiklonit na stranu spotřebitele, a to i z důvodu ustálené judikatury Ústavního soudu (viz kupř. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2778/19 a nález sp. zn. II. ÚS 78/19)
2) Odstoupení v režimu mimo § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Není-li objektivně prokazatelné, že v místě pobytu přetrvávají mimořádné a nevyhnutelné okolnosti (např. oblast je pro turisty uzavřena, do země nelze z ČR vycestovat bez povinné karantény po příjezdu atp.), není ani možné odstoupit z tohoto důvodu od smlouvy o zájezdu.
To má mj. za následek, že spotřebitel, chce-li odstoupit od smlouvy o zájezdu, se nevyhne placení odstupného ("storno poplatků"). Tyto závěry plynou z ustanovení § 2534 a § 2533 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Storno poplatky jsou hrazeny ve výši, která je smluvena mezi stranami, zpravidla je obsažena v obchodních podmínkách společnosti a za všech okolností podléhá navíc i kritériu přiměřenosti.
V situaci, kdy probíhá odstoupení nikoliv z důvodu mimořádných okolností, není aplikovatelný zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (s výjimkou § 7 tohoto zákona). To má za následek, že i dle tohoto zákona (jehož konformita s unijními předpisy je diskutabilní; viz výše), i dle unijních předpisů není možné vnutit spotřebiteli voucher. Spotřebitel má nárok na vrácení kupní ceny zájezdu pokrácené o odstupné. To, jak uvádíme výše, musí být přiměřené.
Proto se jeví nelogické, aby zákazník zasílal zapůjčenou částku (která se rovná doplatku plné výše zájezdu a která byla zapůjčena skrze nástroj "Chytrá záloha") na účet společnosti, a ta by mu tu samou částku zasílala obratem zpět, poněvadž při odstoupení od smlouvy nikoliv z důvodu mimořádných okolností má společnost povinnost celou kupní cenu pokrácenou o odstupné spotřebiteli bezodkladně vydat, a to ve formě peněžních prostředků.
3) Další postup
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Jelikož jsme při řešení stížnosti vycházeli z určitých předpokladů, které však nemáme jak ověřit, je možné, že se skutkový stav může lišit a toto vyjádření tím pádem nebude zcela přiléhavé. Proto přikládáme na závěr stížnosti i telefonní číslo na naší poradnu, kam se můžete v případě potřeby vysvětlení jakýchkoliv nesrovnalostí obrátit - 299 149 009. Pracovní doba poradců je od pondělí do pátku v čase od 9.00 do 17.00.
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Spotřebitelka má také možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Více informací o mimosoudním řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese www.adr.coi.cz.