Počet nahlášených stížností: | 127 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 4 |
S přítelem jsme si od Invia zakoupili v LEDNU zájezd do Řecka v termínu červen 2020. Samozřejme už v březnu, kdy začala ta situace s virovou krizí jsme vědeli, že máme po dovolené. Tak jsem zájezd už od 25. března chtěli stornovat a to ještě před zaplacením druhé zálohy, která měla být zaplacena 30.3.2020. No a co se nestlo, telefon nikdo nezvedal ani v CA Invia a ani v CK My Planet. Webové stránky nefungovaly a dodnes má stránka My Planet error. Nicméně jsme tedy byli odkázáni na nějaké formuláře a v dubnu jsme byli kontaktováni slečnou z Invia, že setedy u našeho zájezdu řeší storno. Super, dál jsem tedy čekala na vyjádření a už jsem si nelámala hlavu. No chyba, chodili nám automatické emaily o nezaplacení CHYTRÉ ZÁLOHY (dobrovolná služba pro zákatnzníky Invia) o kterou nikdo nestál a upomínky ať zaplatíme do určitého data.
Takže já po třech měsících řešení těchto problémů byla už několikrát přehazovaná jak horký brambor mezi zákaznickým centrem a nějakým pánem na telefonu, který má naučené 3 věty, které opakuje dokola. A to si ještě dovolil napsat, že zájezdy v červnu se stejně nekonají, ale i tak po nás požaduje zaplatit dalších 7 000 Kč, abych JÁ MĚLA NÁROK NA VOUCHER.
No, bylo mi napsáno, že to že jsem vyplnila formulář neznamená, že mám stornovyný zájezd a že STORNO v březnu a dubnu řešili, ale nedořešili. Jak milé. Takže vlastně "Lidi plaťte,nám to teď tři měsíce bylo všechno jedno".Takže po mě je teď požadováno doplacení zálohy,aby mi byl vystaven VOUCHER o který už nestojím. Arogatně to se mnou řeší už jen přes email a pořád dokola píší to samé. Ať to uhradím, jinak zákoník číslo a blá. A ještě tedy vlastně mám návrh, žesi zálohu mohu odložit a zaplatit do konce července. Ale že já zájezd rušila už v březnu a nikdo nebyl schopný zvednout ten telefon a komunikovat, to j nezajímá. Žádná omluva, žádné vyhovění. Jen kecy a výhružky. Tímhle s Invi končím. Zaplatím zbytek, ať nejsem uvedená jako dlužitel, nechám si jejich voucher a napsosledy, co jsem si od nich něco objednala.
storno zájezdu, nulová komunikace, nuloý zájem o zákazníky, arogance.
Ať si aspoň uvědomí svoji chybu. V žádném emailu ani telefonátu nezazněla jediná omluva, že prostě tuhle situaci nezvládli. naopak dělali pitomce z nás, jako co si to dovolujeme stornovt zájezd a neplatit.
Jsme lidi, ale tohle chování mě úplně odradilo a nejsem z daleka jediný člověk.
|
Tweet |
Odstoupení je jednostranné právní jednání, ke kterému není potřeba dohody stran, a už vůbec k němu není potřeba vyčkávat autoritativního svolení druhé strany. Pokud tedy spotřebitel má v úmyslu odstoupit od smlouvy, případná nespolupráce ze strany podnikatele samozřejmě není žádoucí, avšak zásadně není na překážku. Odstoupení od smlouvy však musí být podnikateli vždy doručeno, neboť zásadně až v tento moment se stává vůči němu účinné. Ze stížnosti vyplývá, že se spotřebitel pokusil doručit podnikateli (pořadateli zájezdu) své odstoupení, resp. z formulace "byli odkázáni na nějaké formuláře a v dubnu jsme byli kontaktováni slečnou z Invia, že se tedy u našeho zájezdu řeší storno" dovozujeme, že spotřebitel odstoupení od smlouvy společnosti zaslal, přičemž společnost o něm nemohla nevědět, jak plyne z její následné reakce. Pokud šlo o projev vůle, ze kterého bylo znatelné, že se jedná o odstoupení od smlouvy, není případně na překážku, že nenesl takové označení, neboť právní jednání se posuzuje primárně dle svého obsahu, nikoliv dle formy (k tomu viz § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Skutečnost, že společnost odstoupení nebyla schopna administrativně či jinak zpracovat a řádně, nelze v žádném případě přičíst k tíži spotřebitele, a už vůbec nelze uvažovat o tom, že proto odstoupení nebylo provedeno.
Dle ustanovení § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Jinak řečeno, je-li důvodem pro odstoupení šířící se pandemie nemoci COVID-19, může spotřebitel od smlouvy o zájezdu odstoupit a podnikatel není oprávněn účtovat mu odstupné (storno poplatky).
V řešené věci je však problém právě v tomto "druhu" odstoupení. V březnu zkrátka není možné s jistotou predikovat budoucí vývoj a tvrdit, že ještě v červnu bude situace taková, že nebude možné zájezd pořádat. Pokud tedy spotřebitel odstoupil od smlouvy o zájezdu (konaném v červnu) v průběhu března, nejedná se o odstoupení v režimu § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V takovém případě má pořadatel možnost naúčtovat si smluvené odstupné. Jeho výše bývá nejčastěji obsahem smlouvy samotné nebo obsahem obchodních podmínek ke smlouvě přiložených. Tato výše vždy podléhá kritériu přiměřenosti.
Pokud spotřebitel odstoupil od smlouvy o zájezdu (tím rozumějte "byla stornována objednávka"), smluvní závazek a povinnosti z něj tímto zanikají. Pokud zanikly povinnosti vyplývající ze smlouvy, přičemž ze strany cestovní kanceláře nebylo doposud plněno, zanikla i povinnost doplácet cestovní kanceláři kupní cenu. Cestovní kancelář nemá nárok na to, aby po spotřebitelce požadovala takové doplacení. Z toho pak logicky vyplývá, že cestovní kancelář nemůže sankcionovat spotřebitelku za to, že jí neposkytla plnění, na které cestovní kancelář nemá nárok.
Na řešenou věc se nepoužije zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu ("lex voucher"), neboť máme za to, že není naplněna podmínka aplikovatelnosti tohoto předpisu spočívající ve zrušení zájezdu z důvodu nevyhnutelných nebo mimořádných okolností (tj. odstoupení v režimu § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k kterému v řešené věci ovšem nedošlo; odůvodnění k tomuto závěru viz výše ve vyjádření). To mj. znamená, že spotřebiteli mohou být účtovány storno poplatky, nicméně vráceny mu musí být peněžní prostředky.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Spotřebitelka má také možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Více informací o mimosoudním řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese www.adr.coi.cz.