Počet nahlášených stížností: | 57 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 0 |
Od spoelečnosti Pantour jsme si přostřednictvím splečnosti Invia zakoupili zájezd do Turecka. Vzhledem k okolnostem coronaviru nás Invia kontaktovala s tím, zda by jsme chtěli voucher místo zájezdu. Neřekli nám jaký voucher, zda bude nějak omezen atd. Z toho jsme pochopili, že se na nás bude vztahovat po zrušení zájezdu LEX voucher daný zákonem.
Společnost Pantour i Invia nám zaslali voucher, který má omezenou platnost a nutí nás tento voucher akceptovat s tím, že pokud si ho nevybereme do 31.10.2020, tak nám propadnou peníze bez dalších nároků.
Obě společnosti jsme opakovaně kontaktovali s tím, že s tímto nesouhlasíme, a nehodláme vystavený voucher s omezenou platností akceptovat.Bylo nám sděleno, že jejich krok - vystavení voucheru je nevratný a nic jiného nám nezbývá.
Poslali jsme jim asi 15 emailů, kde neustálo dokola opakujeme, že jimi vystavený voucher nechceme, a požadujeme po zrušení zájezdu vystavit LEX voucher. Jejich odpovědí jsou striktní a zní, vydali jsme Vám voucher a na LXE voucher nemáte nárok. Okolnosti ohledně coronavir nás tedy připravili dovolenou a Pantour s Invií zneužívají situace a chtějí nás připravit o peníze, které jsme uhradili jako zálohu. V našem případě se jedná o částku 46.300,-Kč. Jelikož máme dvě malé děti a nevíme aktuálně kdy budeme mít příští rok dovolenou, tak jak máme zájezd vybrat do 31.10.2020.
K zamyšlení stojí proč nám byli vystaveny vouchery za uhrazené pojištění a parkoviště s platností 31.8.2021, když nám nutí voucher na zájezd s úplně jinou platností. Pantour i Invia, nám nodpovídají na naše dotazy, tak-že vůbec nevíme na čem jsme a jak to máme dále řešit. Jejich voucher nechceme a oni nic jiného nepřipouští.
Zájezd do Turecka - Invia - Pantour
Žádáme, aby byl voucher Pantour s omezenou platností do 31.10.2020 zrušen a nahrazen zákonným voucherem LEX voucher ihned po zrušení zájezdu. O nic jiného nám nejde, jen požadujeme na co máme právo dané zákonem.
|
Tweet |
Pro správné posouzení věci je zásadní, zda došlo k odstoupení od smlouvy o zájezdu a kdo toto odstoupení učinil. Z obsahu stížnosti vyplývá, že patrně od smlouvy o zájezdu odstoupil sám pořadatel z důvodu mimořádné a nevyhnutelné okolnosti. V takovém případě by se jednalo o odstoupení v režimu § 2536 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Spotřebitel v takovém případě nemá povinnost platit odstupné (storno poplatky).
Zároveň se odstoupením z důvodu mimořádné okolnosti dostává řešený případ do působnosti zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále pouze jako "lex voucher"). Tento zákon stanoví, že pokud dojde v období od 20. února do 31. srpna 2020 ke zrušení zájezdu z důvodu mimořádných či neočekávaných okolností v místě pobytu nebo cesty, má cestovní kancelář možnost místo vrácení peněz vystavit spotřebiteli poukaz na jiný zájezd nejméně v hodnotě původního zájezdu. Tento postup dovolený zákonem však Evropská komise vidí jako problematický, pokud není respektována možnost volby vrácení peněz ze strany spotřebitele. Unijní právo upravující práva spotřebitelů v této oblasti je totiž obsaženo ve směrnicích, které jsou založeny na tzv. principu maximální harmonizace. To mj. znamená, že členské státy nemohou zavádět vlastní předpisy, které by se od jednotného standardu ochrany spotřebitele odchýlily.
Dle našeho názoru tak lze dospět k tomu, že vrácení kupní ceny ve formě voucheru je vždy vázáno na souhlas spotřebitele. Pokud spotřebitel souhlas nevydá, je společnost povinna vrátit spotřebiteli peněžní prostředky. Zároveň uvádíme, že dle našeho názoru bude nutné tento nárok (tedy vrácení kupní ceny v peněžní podobě) nutné pravděpodobně vymáhat soudní cestou, neboť cestovní kanceláře se budou pravděpodobně odvolávat na platný a účinný vnitrostátní předpis. Máme však za to, že obecné soudy by se z důvodu eurokonformního výkladu měly přiklonit na stranu spotřebitele, a to i z důvodu ustálené judikatury Ústavního soudu (viz kupř. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2778/19 a nález sp. zn. II. ÚS 78/19).
Jak je uvedeno výše, cestovní kancelář by neměla mít možnost vnutit spotřebiteli voucher v režimu "lex voucher", neboť tento zákon je patrně v rozporu s unijními předpisy. Tím spíše není možné, aby cestovní kancelář vnutila spotřebiteli voucher, který ani neodpovídá parametrům, které předvídá platný a účinný vnitrostátní zákon (byť rozporný s právem EU).
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další konzultace se spotřebitel může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Spotřebitel má také možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Více informací o mimosoudním řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese www.adr.coi.cz.