#44447Povinné pojištění Carlife

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Pokud ve smlouvě nebo v nabídce (během předsmluvního jednání) byla obsažena informace o počtu ujetých kilometrů, pak v případě, kdy je dodatečně zjištěna nepravost této informace, se společnost dopouští nekalé obchodní praktiky ve smyslu § 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 9 As 93/2016-27, platí, že: "[...] odpovědnost za uvedený správní delikt je objektivní a tudíž její zavinění ohledně uvedení nepravdivé informace není pro vznik odpovědnosti za správní delikt podstatné." Má-li spotřebitelka pocit, že došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, může podat podnět na Českou obchodní inspekci.

Pokud nebyla ve smlouvě uvedena informace o počtu ujetých kilometrů, platí následující. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 8 As 255/2016, platí dle jeho odst. 41 a 42, že: "[...] spotřebitel spoléhá na to, že mu bude poskytnuta řádná informace o hlavních vlastnostech zboží. Při koupi ojetého vozidla je pro spotřebitele podstatný skutečný počet ujetých kilometrů, nikoliv stav tachometru. Skutečný kilometrový proběh má totiž vliv na opotřebení vozidla a následně i na jeho cenu. Pokud prodejce uvede údaj o stavu tachometru při prodeji ojetého vozidla, předává tím spotřebiteli informaci, kterou on považuje za významnou. Na tabulce u vozidla je pouze několik vybraných údajů, které lze považovat za nejpodstatnější. Spotřebitel současně ví, že tachometr slouží k zaznamenání počtu najetých kilometrů. Údaj o tachometru tedy logicky správně spojuje s počtem skutečně ujetých kilometrů. Pokud by tomu tak nebylo, neměla by informace o stavu tachometru žádný skutečný význam a nemělo by smysl ji podávat. Mohla by jen klamat či uvádět spotřebitele v omyl, čemuž má právě předcházet právní úprava ochrany spotřebitele, kterou zná spotřebitel i prodávající. Pokud ji vlastní vinou nezná, jak tomu zřejmě bylo v souzené věci, přesto jej neznalost právní úpravy neomlouvá.

Řádná informace, na kterou se může spotřebitel spolehnout, má být pravdivá. K jejímu poskytnutí tudíž buď musí prodávající provést ověření údaje o skutečném počtu najetých kilometrů, anebo, nelze-li tento údaj spolehlivě ověřit, musí již v samém počátku jednání s potenciálním kupujícím uvést, že údaj o kilometrovém proběhu i přes prodávajícím vyvinuté přiměřené úsilí není možno ověřit."

Zjednodušeně řečeno, pokud spotřebiteli není poskytnuta informace o skutečném počtu najetých kilometrů, prodávající tím dává najevo, že počet najetých kilometrů souhlasí s údaji na tachometru, a proto není nutné tento údaj separátně uvádět do smlouvy. Pokud si tímto prodejce není jist, musí spotřebitele o takovém riziku jasně a srozumitelně informovat před nebo při uzavírání kupní smlouvy.

Závěrem uvádíme, že pasáž "prodejce uvede údaj o stavu tachometru" neznamená, že tento údaj musí být nutně ve smlouvě (ačkoliv tomu tak zpravidla je). Údaj je totiž vždy uveden na samotném tachometru, tedy na předmětu kupní smlouvy.

Z tohoto důvodu se domníváme, že pokud jde o stočený tachometr, zboží má vadu ve smyslu § 2161 odst. 1 občanského zákoníku. Spotřebitel může uplatnit nároky z vadného plnění (reklamovat zboží) v souladu s § 2169 občanského zákoníku. V případě této vady připadají v úvahu nároky na odstoupení od smlouvy (tzn. spotřebitel má povinnost vrátit zakoupení zboží; podnikatel má povinnost vrátit kupní cenu) nebo poskytnutí přiměřené slevy.

Zboží by mohlo mít i další vadu, neboť z obsahu stížnosti vyplývá, že "motor vypověděl službu". Tuto vadu může spotřebitel rovněž reklamovat v souladu s § 2169 občanského zákoníku, v případě této vady lze uvažovat rovněž o nároku na odstoupení od smlouvy, poskytnutí (další) přiměřené slevy, nicméně i o nároku opravy (např. v situaci, kdy by se spotřebitelka rozhodla řešit vadu stočeného tachometru skrze nárok přiměřenou slevu, pak by vadu na motoru mohla řešit skrze nárok na jeho bezplatnou opravu, anebo další přiměřenou slevu; naopak pokud by se rozhodla řešit vadu stočeného tachometru skrze nárok na odstoupení od smlouvy, pak by i vadu na motoru musela řešit skrze tento nárok).

Pokud pojišťovna odmítla plnit pojistné plnění na základě toho, že předmět pojistné smlouvy měl určité vlastnosti, které poskytnutí pojistného plnění vylučují, může spotřebitel žádat po společnosti AURES Holdings a.s. náhradu škody za porušení smluvní povinnosti dle § 2913 občanského zákoníku. Spotřebitel totiž vynaložil své náklady na plnění pojišťovně, neboť byl prodejcem uveden v omyl ohledně vlastností zboží.

Spotřebitel může zvážit kontaktování advokáta, který by prostudoval detailněji konkrétní smlouvu, a případně zastupoval spotřebitelku při jednání se společností. Seznam advokátů najdete mj. i na našem webu, viz https://www.dtest.cz/advokati.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Vyjádření dTestu

Žádáme spotřebitelku o sdělení, v jaké fázi se stížnost nyní nachází, případně o její uzavření.

Vyjádření dTestu

Spotřebitelka již nevyužila možnosti na vývoj případu reagovat. Stížnost proto uzavíráme.