| Počet nahlášených stížností: | 1 |
| Z toho za letošní rok: | 0 |
| Stále v řešení: | 0 |
Dobrý den,
měly jsme s kamarádkami objednaný lyžařský zájezd do Rakouska v termínu 12.-15.3. 2020. Z důvodu vyhlášení nouzového stavu v České republice a zákazu cestování do Rakouska jsme neodjely a neprodleně oznámily tuto skutečnost e-mailem CK. TA obratem odpověděla, že v Rakousku v tu dobu středisko nadále fungovalo a nebylo vydáno cestovní varování a tudíž jsme přijet mohly a nemáme nárok na bezplatné zrušení zájezdu, ale že nám nabídnou možnost vybrat zájezd jiný.
To se nám zprvu zdálo jako dobré řešení, ovšem s postupem času se ukázalo, že situace se zhoršuje a s nejistotou, zda vůbec bude možné využít a proto jsem CK kontaktovala s tím, že nabídku nevyužijeme a rády bychom tedy využily možnosti vrácení celé ceny zájezdu viz. informace uveřejněné na webu MMR.
Na to už mi CK za 10 dní a po urgenci napsala, že to vyřizují. Další reakce přišla déle než za měsíc, že nám nabízejí 10% z ceny zájezdu (dle smlouvy) a navíc voucher v hodnotě 1375,-Kč. Na to jsem reagovala s tím, že tato kompenzace je neadekvátní, a že máme s kolegyněmi nárok na odstoupení od smlouvy ne proto, jak uvádí CK, že by byl zákaz cestování do cílové destinace či by byla uzavřena, ale především proto, že v cílové destinaci bylo riziko nákazy. V den, kdy jsme měly na zájezd nastoupit (12.3. 2020), byl vládou ČR vyhlášen nouzový stav a zároveň s platností od půlnoci 14.3. 2020 zákaz cestování spojený s povinnou karanténou po návratu atd. Cituji text uvedený na stránkách MMR ČR: "Za situace celosvětové pandemie onemocnění COVID 19 a přijatých omezujících opatření mající vliv nejen na cestování, ale na každodenní život, jde o situaci, kterou zákon popisuje jako „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti“ nebo-li vyšší moc. Za těchto okolností může odstoupit od smlouvy o zájezdu zákazník i cestovní kancelář.
Cestovní kancelář má v takovém případě povinnost vrátit zákazníkům platby přijaté za neuskutečněné zájezdy."
Ne tedy pouze 10% z ceny a voucher. Na to po urgencích za 3 měsíce odpověděli, že nám nabízejí těch 10% z ceny a voucher v hodnotě 1000,-Kč na osobu.Opět jsem reagovala s tím, že jde o protiprávní jednání s odkazem na platformu EK pro řešení online sporů a podklady od právníků, ale nadáe trvají na svém, že nárok na náhradu škody nemáme. Poslední kontakt byl 17.8. 2020.
č. zájezdu 485971
Náš požadavek byl vzhledem k neserióznosti jednání CK kompenzace v plné výši zájezdu. Nicméně vzhledem k tomu, že chápeme, že situace není jednoduchá pro nikoho, přišlo by nám fér alespoň 50%. Předem velice děkujeme a zdravíme!
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Zájezdem ve smyslu § 2521 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a zákona č. 159/1999 Sb., o o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. O zájezd se nejedná např. v situaci, kdy bylo sjednáno poskytnutí pouze ubytování. Při řešení stížnosti vycházíme z toho, že se o zájezd jedná.
Došlo-li k odstoupení od smlouvy v režimu § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (tj. v z důvodu mimořádné okolnosti v místě pobytu či cesty) nemá spotřebitel povinnost platit odstupné (storno poplatky).
Zároveň se odstoupením z důvodu mimořádné okolnosti dostává řešený případ do působnosti zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále pouze jako "lex voucher"). Tento zákon stanoví, že pokud dojde v období od 20. února do 31. srpna 2020 ke zrušení zájezdu z důvodu mimořádných či neočekávaných okolností v místě pobytu nebo cesty, má cestovní kancelář možnost místo vrácení peněz vystavit spotřebiteli poukaz na jiný zájezd nejméně v hodnotě původního zájezdu. Voucher má mít ze zákona platnost do 31. srpna 2021. Tento postup dovolený zákonem však Evropská komise vidí jako problematický, pokud není respektována možnost volby vrácení peněz ze strany spotřebitele. Unijní právo upravující práva spotřebitelů v této oblasti je totiž obsaženo ve směrnicích, které jsou založeny na tzv. principu maximální harmonizace. To mj. znamená, že členské státy nemohou zavádět vlastní předpisy, které by se od jednotného standardu ochrany spotřebitele odchýlily.
Dle našeho názoru tak lze dospět k tomu, že vrácení kupní ceny ve formě voucheru je vždy vázáno na souhlas spotřebitele. Pokud spotřebitel souhlas nevydá, je společnost povinna vrátit spotřebiteli peněžní prostředky. Zároveň uvádíme, že dle našeho názoru bude nutné tento nárok (tedy vrácení kupní ceny v peněžní podobě) nutné pravděpodobně vymáhat soudní cestou, neboť cestovní kanceláře se budou pravděpodobně odvolávat na platný a účinný vnitrostátní předpis. Máme však za to, že obecné soudy by se z důvodu eurokonformního výkladu měly přiklonit na stranu spotřebitele, a to i z důvodu ustálené judikatury Ústavního soudu (viz kupř. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2778/19 a nález sp. zn. II. ÚS 78/19).
Jak je uvedeno výše, cestovní kancelář by neměla mít možnost vnutit spotřebiteli voucher v režimu "lex voucher", neboť tento zákon je patrně v rozporu s unijními předpisy. Tím spíše není možné, aby cestovní kancelář vnutila spotřebiteli voucher, který ani neodpovídá parametrům, které předvídá platný a účinný vnitrostátní zákon (byť rozporný s právem EU).
Pokud je spotřebitelka dostatečně spokojena s vrácením voucheru, který odpovídá "zákonným parametrům" (tj. do 2021), a netrvá na vydání peněžních prostředků, jednodušší cestou pro ni bude trvat na vydání tohoto voucheru a poukazovat na platný vnitrostátní předpis (nikoliv rozporovat platnost tohoto vnitrostátního předpisu a trvat na vrácení kupní ceny zájezdu ve formě peněžních prostředků).
V případě, že v právním vztahu figuruje zahraniční subjekt, může se spotřebitel o pomoc obrátit také na Evropské spotřebitelské centrum na stránkách www.evropskyspotrebitel.cz. Služby Evropského spotřebitelského centra jsou zdarma.
Pokud všechny pokusy o smírné řešení sporu selžou, může se spotřebitelka obrátit na civilní soud. Ten bude s ohledem na pravidla obsažená v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I. bis) v České republice, přičemž právem rozhodný bude na základě pravidel obsažených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.) český právní řád.
Vyjádření dTestu
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009.
| Celkem | 66462 stížností |
| Za měsíc | 337 stížností |
|
dTest, o.p.s. Černomořská 419/10 101 00 Praha 10 |
 
|
