#45860Smluvní pokuta za nevyzvednutí e-shopové objednávky

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2013 se sp. zn. Cpjn 200/2013 platí ohledně smlouvy uzavírané adhezním způsobem následující. Ujednání o smluvní pokutě, které stanovuje povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebiteli a nikoliv poskytovateli služby, představuje založení významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel nemůže rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Dle závěrů Nejvyššího soudu ČR je takto ujednaná smluvní pokuta neplatná. Adhezní smlouva je uzavřena tehdy, pokud je jeden ze smluvních partnerů slabší smluvní stranou a pokud podmínky smluvního vztahy byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejich pokynů, aniž by slabší smluvní strana měla skutečnou příležitost obsah těchto podmínek ovlivnit. To byl velmi pravděpodobně tento případ.

Navíc dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 3512/11, platí, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Pokud je ujednání o smluvní pokutě pouze součástí obchodních podmínek, tak je ve vztahu ke spotřebiteli překvapivé a pro něj neúčinné. Ukládání smluvních pokut za porušení smlouvy je tedy možné, ale pouze pokud to bylo dohodnuto přímo ve smlouvě. Předpokládáme, že v řešené věci byla smluvní pokuta ujednána pouze v obchodních podmínkách.

S ohledem na výše uvedená rozhodnutí nejvyšších soudů se domníváme, že ujednání o smluvní pokutě je v řešené věci neplatné (šlo-li o adhezní smlouvu), resp. neúčinné (šlo-li o smluvní pokutu sjednanou prostřednictvím obchodních podmínek). To znamená, že spotřebitel by neměl povinnost tuto pokutu hradit.

Pouze pro úplnost dodáváme, že na řešený vtah se uplatní ustanovení § 2159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikoliv ustanovení § 2118 občanského zákoníku. Nepřevezme-li kupující věc v době uvedené v § 2159 odst. 1 občanského zákoníku, náleží prodávajícímu úplata za uskladnění. Neujednají-li její výši strany, platí za ujednanou výše obvyklá.

Kupující má tedy povinnost uhradit úplatu za uskladnění (pokud věc nepřevzal ve smluveném čase a na smluveném místě), nikoliv smluvní pokutu.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Vyjádření dTestu

Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.

V případě potřeby další konzultace se spotřebitel může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Spotřebitel má také možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Více informací o mimosoudním řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese www.adr.coi.cz.