Počet nahlášených stížností: | 342 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 1 |
Dobrý den, prosím o proverení spolecnosti Centrum aukcí.cz s.r.o.
S-drazby.cz. Na portálu Sreality jsem videl inzerát na dražbu
nemovitosti. 3.2.21 Jsem zadal jsem požadavek na serveru pro více
informací a prišel mi automatický email, že pro více informací se musím
zaregistrovat. (prílohou) Už požadavek na zadání RC pri registraci byl
sporný, ale bral jsem to jako nutné overení k informacím, které meli být
poskytnuty k nemovitosti dražené pro stát. Celá komunikace byla
podezrelá a za úcast v aukci mela být zaplacena jistina 1 000 000 Kc z
toho duvodu jsem registraci zrušil a aukce se nezúcastnil. Dnes mi byla
zaslána faktura od stejné spolecnosti na úhradu registracního poplatku
5.000 Kc! za poskytnuté informace k nemovitosti. Faktura odkazuje na
text, že je registrace zpoplatnena. Ale je velmi šikovne schován nad
tlacítko registrace a odkázán na všeobecné podmínky. Je videt dle
recenzí dalších poškozených, že se jedná o úcelný poplatek na kterým
spolecnost vydelává. Pripojuji další podklady do príloh.
registrační poplatek
storno vydané faktury.
|
Tweet |
Ze stížnosti nám není zcela zřejmé, co spotřebitel chápe pod spojením "zrušit registraci", nicméně předpokládáme, že šlo o projev vůle směřovaný společnosti s informací, že spotřebitel si přeje závazek ukončit. Takovýto projev vůle by - v závislosti na dalších okolnostech a na celkovém kontextu - bylo možné považovat dle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za odstoupení od smlouvy, a to bez ohledu na jeho formální označení. Od smlouvy uzavřené přes internet je možné odstoupit zásadně do 14 dnů od jejího uzavření (§ 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). I pokud se o odstoupení od smlouvy nejednalo, popř. uplynula-li lhůta 14 dnů pro provedení odstoupení od smlouvy marně, máme za to, že platební povinnost k úhradě poplatku 5 000,- Kč i tak nevznikla.
Podnikatel je totiž povinen spotřebitele informovat o ceně nabízené služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy [§ 1811 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
Nejvyšší správní soud opakovaně uvedl, že „informace o ceně musí být spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující k jejímu zjištění“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 7 As 243/2014-22 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 32/2018-31).
V tomto konkrétním případě je spotřebitel nucen učinit ke zjištění ceny další úkon(y). Z tohoto důvodu, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu citovanou výše, se domníváme, že spotřebitel není poučen o ceně služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem.
Kromě toho, úkon, který spotřebitel musí učinit, spočívá ve vyhledávání ceny v aukčních podmínkách, tedy v dokumentu umístěném mimo smlouvu hlavní („hlavní smlouvou“ je v tomto případě registrační formulář). Odkazuje-li smlouva hlavní (tj. v tomto případě formulář) na nějaký externí text, který má upravit práva a povinnosti stran, je tento externí text nutné považovat za obchodní podmínky. Ústavní soud přitom výslovně zakázal možnost sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu (nález Ústavního soudu 11 ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I.ÚS 3512/11). Při využití logických argumentů lze dojít k tomu, že pokud je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu, tím spíše je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách cenu služby. Obchodní podmínky mají dle Ústavního soudu sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Ujednání o ceně služby jistě není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, právě naopak – jde o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání.
Pokud jde o informování spotřebitele o tom, že „registrace je zpoplatněna dle platných Aukčních podmínek a ceníku – zde“, je sice toto informování provedeno ve smlouvě hlavní (tj. v registračním formuláři), nicméně občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele i cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby.
Pokud jde o rozsudek okresního soudu v Hradci Králové, na nějž se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_soud.html), je tento rozsudek soudu nejnižší instance závazný pouze pro konkrétní strany sporu, nad to tento rozsudek vůbec neřeší otázku splnění informační povinnosti. Naopak, dokonce se v něm uvádí, že spotřebitel „měl možnost požadovaný poplatek neuhradit, pokud s ním nesouhlasil.“
Pokud jde o stanovisko krajského inspektorátu České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, na které se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_coi.html) a z kterého jsme i my při posuzování těchto konkrétních sporů do značné míry vycházeli, obdrželi jsme k 15. 4. 2021 vyjádření ústředního orgánu České obchodní inspekce, které stanovisko krajské pobočky de facto vyvrací.
Z tohoto důvodu v současné době již neexistuje relevantní zdroj, ze kterého by bylo možné dovodit, že tento „model informování o ceně“ je souladný se zákonem. Spotřebiteli proto podle našeho názoru registrací nevzniká povinnost k úhradě registračního poplatku, a to bez ohledu na to, kdy se ke službě zaregistroval. Z podané stížnosti plyne, že spotřebitel již registrační poplatek spotřebiteli zaslal. V takovém případě může podnikatele vyzvat k navrácení této částky např. i kvalifikovanou formou tzv. předžalobní výzvy (https://www.dtest.cz/clanek-3511/predzalobni-vyzva). Rovněž je možné zvážit využití služeb právního zástupce (https://www.dtest.cz/advokati) pro případ soudního sporu. Taktéž je možné obrátit se na naši bezplatnou právní poradnu na čísle 299 149 009.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Dobrý den, jak již zde bylo několikrát uváděno, naše společnost prošla několika kontrolami ČOI a závěry těchto kontrol byly VŽDY APLIKOVÁNY do registračního systému na www.s-drazby.cz. Tedy zkráceně se dá tvrdit skutečnost, že všechny registrační procesy vedoucí k uzavření smlouvy jsou dle pokynů a doporučení ČOI. To, že ČOI si aktuálně změní svůj názor a naše společnost o tomto není informována, nás mrzí, ale nemůžeme s tím nic dělat. Registrační systém je nastaven tak, jak bylo doporučeno ČOI v roce 2019. Chápeme, že ČOI je pod určitým tlakem stěžovatelů a možná z tohoto pramení změna jejího názoru, ale vzhledem k počtu vyřizovaných žádostí se opravdu jedná o zlomek klientů. Navíc jak sama ČOI ve svých vyjádřeních uvádí, její názor není zavazující pro žádnou ze stran a vždy musí rozhodnout soud. Máme několik rozhodnutí soudů, které hovoří 100% v náš prospěch, tudíž těmito názory se řídíme. Co máme dělat více ? ČOI i dTest se v poslední době snaží např. Rozsudek Okresního soudu ze dne 28.ledna 2021, který 100% hovoří v náš prospěch zcela znevážit nesmyslnými argumenty, tak aby stále měl spotřebitel "jakoby pravdu", logicky se tomuto postupu budeme bránit a to oznámením na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jelikož tento postup považujeme zcela za nepřípustný, tak jak bylo námi učiněno i v minulosti, kdy jsme sami ze své iniciativy informovali Ústředního ředitele ČOI o nesrovnalostech mezi názorem ČOI a ADR, což logicky vedlo k další kontrole v naší společnosti, paradoxně na náš vlastní popud, opět byla zavedena úprava dle doporučení ČOI na www.s-drazby.cz. Domníváme se, že není správné jak ze strany ČOI, tak dTestu znevažovat soudní rozhodnutí ( a to dokonce způsobem, kterým činí ČOI v předešlé stížnosti), které řeší, zda máme či nemáme registrační poplatek vrátit zpět spotřebiteli. Soud rozhodl, že vracet žádný poplatek nemusíme, z toho usuzujeme, že na tento poplatek nám vznikl nárok a to i v případě registrace v červnu 2019, před samotnými úpravami webu na pokyn ČOI. Další paradoxní situace, dle našeho názoru je ta, že ČOI (i dTest) byla z naší strany informována, co všechno bylo advokátní kanceláří v rámci námi vyhraného Rozsudku ze dne 28. 1. 2021 namítáno v rámci podané žaloby a to zasláním celého znění předmětné žaloby, kde je zřejmé, že protistrana zastoupená advokátní kanceláří namítala: " Vzhledem ke složitosti a nepřehlednosti celého systému vytvořeného žalovaným na jeho webových stránkách žalobce netušil o existenci jakékoli povinnosti hradit poplatek v jakékoli výši, když pro zjištění této informace bylo nutné absolvovat následující úkony: po rozkliknutí políčka „REGISTROVAT SE“ se objevil zvýrazněný text – „aukční podmínky zde“. Po rozkliknutí tohoto textu se zobrazil soupis aukčních podmínek pro jednotlivé typy aukcí, které bylo třeba opět rozkliknout."................dále namítala protistrana "Až zde, tedy po sérii několika kliknutí a přesměrování v rámci webové stránky žalovaného, bylo možné se dozvědět o registračním poplatku, a to z dokumentu Aukční podmínky služby pro exekuční dražby (Sdělení před uzavřením smlouvy – služby v rámci exekuční dražby, Smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby). Ve sdělení nebyla cena poplatku nijak zvýrazněna a byla zahrnuta do odstavce bez názvu, kde se řeší hlavně odměny. Ve Smlouvě byla cena za poplatek uvedena v sekci „Odměna“.....dále protistrana namítala: "Žalobce tak má za to, že nebyl dostatečně seznámen s nutností platby registračního poplatku v částce ve výši 5000,- Kč. V případě, že by byl upozorněn vhodným a zřetelným způsobem na tento poplatek, k registraci by z jeho strany nedošlo."...........dále protistrana namítala:" S ohledem na výše uvedené se žalobce v této věci obrátil na Českou obchodní inspekci (dále jen „ČOI“), od které následně obdržel e-mailem vyjádření, ve kterém ČOI mimo jiné sděluje, že z její strany bylo dne 28. srpna 2019 na základě podnětů několik spotřebitelů zahájeno šetření, na základě kterého dospěla ČOI k závěru, že ze strany žalovaného byl porušen § 12 zákona č. 634/1992 Sb.,o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) v návaznosti na § 13 odstavec 2 zákona č. 526 /1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, kdy § 13 odstavec 2 stanoví povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o ceně tak, aby měl spotřebitel možnost seznámení se s cenou registračního poplatku před jednáním ohledně koupě, kdy vzhledem k tomu, že spotřebitel musí v tomto případě opakovaně rozkliknout určité odkazy a pročíst nemálo textu k tomu, aby se seznámil s cenou za registrační poplatek, nelze považovat tuto zákonnou povinnost za splněnou a žalovaný tak v postavení prodávajícího porušil ustanovení § 12 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 24 odstavec 7 písmeno k) téhož zákona"....dále protistrana namítala: "Dle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku dále platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Jasnost a srozumitelnost sdělení je třeba vnímat ve dvou podobách – formální a obsahové. Po stránce formální musí být sdělení čitelné. Musí být zjistitelný obsah sdělení. V rozporu s tímto požadavkem mohou být sdělení psaná příliš malým písmem, v různých znepřehledňujících formálních odděleních (např. rámečky, okrajové části webových stránek), skryté odkazy na podmínky mimo vlastní text smlouvy, sdělení schovaná v částech, kam systematicky nepatří (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS I. ÚS 342/09 ze dne 15. června 2009 či sp. zn. ÚS I. ÚS 3512/11 ze dne11. listopadu 2013)."...dále protistrana namítala: "Porušením výše uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona na ochranu spotřebitele, byl žalobce žalovaným uveden v omyl o ceně jako o rozhodující okolnosti právního jednání, tudíž má žalobce za to, že toto právní jednání je dle § 583 občanského zákoníku neplatné. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že je-li podle neplatného právního jednání poskytnuto plnění, jedná se o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení. Žalobce tak má za to, že se žalovaný na jeho úkor bez spravedlivého důvodu obohatil, čímž vznikla žalovanému povinnost vydat předmětnou částku ve výši 5.000,- Kč žalobci zpět."....TEDY VĚTŠINA ARGUMENTŮ, KTERÉ ČOI A DTEST CHYBNĚ VYKLÁDÁJÍ JIŽ SOUD MĚL MOŽNOST PROVĚŘIT, POSOUDIT A ROZHODL 100% ve prospěch společnosti Centrum aukcí.cz, s.r.o. Co tedy vypovídá o činnosti ČOI a dTestu, že jejich názory jsou pravděpodobně chybné a mylné. Soud měl k dispozici názory ČOI, byla soudu ze strany žalobce přesně popsána registrační cesta v červnu 2019, kdy ještě nebyly provedeny úpravy dle požadavků ČOI a stejně soud rozhodl v náš prospěch. Proč dTest změnil po 14 měsících názor, když po celou tuto dobu dTest tvrdil, že informovanost spotřebitele je v pořádku (zákonné minimum), že se již nedá tvrdit, že nebyl o ceně služby informován, co se změnilo ? Změnilo se pouze to, že naše společnost byla úspěšná v soudním sporu, Rozsudek byl doručen v únoru 2021, naši klienti byli s tímto soudním rozhodnutím seznámení prostřednictvím zveřejnění na webu www.s-drazby.cz, kdy tento Rozsudek svým způsobem "znevěrohodnil" všechna předešlá tvrzení ČOI a tím pádem i dTest pravděpodobně musel změnit svůj odborný názor, za kterým si stál vice jak rok. Za určitých okolností zde může vzniknout i domněnka, že dTest jako příjemce státních dotací na provoz bezplatné poradny od MPO ČR může kopírovat názory ČOI (zřizovatelem ČOI je právě MPO ČR), byť tyto názory nejsou pro žádnou ze stran závazné a tím se může dTest nechat v určitém směru částečně ovlivnit ve svých odborných názorech, na nás to tento dojem dělá. Ať si tuto naši domněnku prověří samotné Ministerstvo obchodu a průmyslu, pokud je vše v pořádku a naše domněnky jsou mylné, budeme rádi, ale pořád se budeme řídit pouze názorem soudu, tak jak to doporučuje samotná ČOI (i ADR), která však soudní rozhodnutí zcela znevažuje a dTest tomu "přikyvuje". Na závěr je třeba ještě zmínit, že i dTest má svůj vlastní podnikatelský systém, která je zcela závislý na zájmu či nezájmu koncových uživatelů, části i spotřebitelů, možná by nebylo špatné, oddělit bezplatnou poradnu a byznysový model předplatného. Děkujeme za pochopení a všem klientům opravdu radíme, využijte službu kvalitního právního poradce, který by Vám měl opravdu sdělit nezávislé hodnocení případu.
Dobrý den,
je vidět, že business model společnosti Centrum aukcí.cz s.r.o. je založen právě na registračních poplatcích. Což je patrné jak z reakcí ostatních stěžovatelů, tak z odpovědí společnosti.
Nejsem právník, ale běžný spotřebitel. Mým záměrem bylo získat v dražbě nemovitost, která byla do exekuce předána státním orgánem. Je pro mě nepochopitelné, že jsem se dostal do sporu o registrační poplatek 5000 Kč se soukromou společností.
Je smutné, že je možné takto podnikat. Tímto bych chtěl požádat o storno faktury na částku 5000 Kč, kterou jsem zatím samozřejmě naplatil.
Rád bych ještě podotkl, že jsem se po registraci a zjištění podmínek dražby registraci ihned zrušil. Tím jsem tedy ukončil zájem o služby společnosti a tím vypověděl smlouvu!
Rád bych vše vyřešil smírem, tedy i možným snížení poplatku za služby, které jsem neodebral.
Výše uvedené vyjádření společnosti nic nemění na stanovisku spotřebitelské organizace dTest, o.p.s. uvedeném výše. Naše vyjádření má základ v judikatuře Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu ČR, a zároveň je souladné se stanoviskem ústředního orgánu České obchodní inspekce.
Pokud jde o rozsudek okresního soudu v Hradci Králové, na nějž se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_soud.html), je tento rozsudek soudu nejnižší instance závazný pouze pro konkrétní strany sporu, nad to tento rozsudek vůbec neřeší otázku splnění informační povinnosti. Chce-li společnost i nadále vycházet z rozsudku okresního soudu v Hradci Králové a uplatňovat jeho závěry plošně
- tzn. na otázky, které v něm nejsou vůbec řešeny a
- na vztahy, kterých se vůbec netýká (to jsou všechny vztahy mezi společností a jejími ostatními zákazníky),
jde o její volbu. My se však domníváme, že tento postup není vhodný. Argumentaci proč tento postup není vhodný nalezne společnost v podstatě v každém našem vyjádření.
Pokud jde o stanovisko krajského inspektorátu České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, na které se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_coi.html) a z kterého jsme i my při posuzování těchto konkrétních sporů do značné míry vycházeli, obdrželi jsme k 15. 4. 2021 vyjádření ústředního orgánu České obchodní inspekce, které stanovisko krajské pobočky vyvrací. Zároveň si neumíme vysvětlit postup společnosti, která v jednom vyjádření zpochybňuje závaznost stanoviska České obchodní inspekce (ústředního orgánu) na soukromoprávní vtahy, nicméně v dalším se tímto stanoviskem (krajského inspektorátu) zaštiťuje.
S ohledem na vyjádření spotřebitele - "rád bych vše vyřešil smírem, tedy i možným snížení poplatku za služby, které jsem neodebral" - přeřazujeme stížnost zpět na společnost, aby měla možnost na jeho návrh reagovat.
Dobrý den, nechceme zde s dTestem bojovat, jsme rádi, že tato služba bezplatné poradny je provozována, ale opravdu nemůžeme souhlasit s aktuálními názory dTestu. Názorů ČOI je bohužel několik a jsou protichůdné, musíme brát v úvahu i názory ADR, které pod ČOI "spadají". Pokud máme od ČOI schválenou registrační cestu, že je vše nastaveno dle zákonných požadavků a to vše v rámci provedené kontroly, pokud máme k dispozici soudní rozhodnutí, které říká to samé, dokonce pro období červen 2019, ještě před samotnými kontrolami ČOI, tak proč by se mělo něco měnit? Ano stížnosti jsou na každou společnost, to je úplně normální jev, pokud ročně zpracujeme cca 52 700 emailových dotazů (jsme schopni doložit), tak je úplně logické, že ne všichni subjekty, kteří s námi komunikují jsou 100% spokojeni, nebo znáte společnost, která by se zavděčila úplně všem ? Dle našeho názoru pouze počet stížností cca 150 za období 2 let (je opravdu jen nepatrný zlomek z 52 700 komunikujících subjektů ročně), za který by naše společnost neměla být "pranýřována", kdy dochází ke změně postoje ČOI a následně i postoje dTestu, který by měl mít dle našeho názoru stejný odborný názor po celou dobu a ne ho zásadně měnit dle názoru jiného subjektu, byť ČOI. Jediným důvodem je pouze počet stěžovatelů, žádné nové soudní rozhodnutí na které se dTest odkazuje nevzniklo ani žádná jiná skutečnost, pouze počet stěžovatelů a tím pádem změna postoje ČOI. Před rokem a půl jsme zde uvedli, že např. Katastrální úřad - státní instituce má podobný systém (pokud přistoupíme na chybnou definici dTestu, že formulář je smlouva), kdy v jeho formuláři pro platící zákazníky je odkaz na cenu služby do přílohy č. 4 k této vyhlášce: https://www.cuzk.cz/getattachment/d3fbd224-61ec-4abf-aa34-29422f17ca80/Bezny-(platici).aspx.....je to tedy chybně? Jsme toho názoru, že ne všechna rozhodnutí Ústavního soudu zde publikovaná dTestem podporuje jeho tvrzení, spíše naopak, kdy dTest zde publikuje závěry I. ÚS 3512/11, kde ale body 10. , 12. , 13. tohoto Ústavního rozhodnutí hovoří dle našeho názoru spíše proti jeho tvrzení, dále jsme toho názoru, že Ústavní judikatura I. ÚS 1653/17 zcela podporuje naše tvrzení ( i názory okresního soudu v Hradci Králové v soudních rozhodnutích v náš prospěch), ohledně projevu vůle a to minimálně v bodech 33. a 36.:
33. Při posuzování smluv je tak třeba upřednostňovat vůli stran před jejím projevem [nález sp. zn. I. ÚS 436/05 ze dne 10. 7. 2008 (N 129/50 SbNU 131); nález sp. zn. II. ÚS 571/06 ze dne 21. 4. 2009 (N 91/53 SbNU 171); nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197), body 25-29]. Současně je třeba vždy upřednostnit takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 625/03 ze dne 14. 4. 2005 (N 84/37 SbNU 157); nález sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013 (N 184/71 SbNU 213), body 10-11 a 16; nález sp. zn. II. ÚS 1470/12 ze dne 26. 11. 2013 (N 197/71 SbNU 343); či nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197), zejména bod 27]. Tento přístup je odrazem respektu k autonomii vůle smluvních stran, funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva. Jak Ústavní soud připomněl v nálezu sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, bodě 29, "[t]ento výkladový argument přesahuje český právní řád, prolíná se právními řády západní právní kultury a má charakter obecného principu právního".
36. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž dovodil, že z čl. 1 odst. 1 Ústavy vyplývá zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat) a že této zásady je možné se dovolávat i v řízení o ústavní stížnosti [viz již nález sp. zn. IV. ÚS 201/96 ze dne 7. 10. 1996 (N 96/6 SbNU 197); nález sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, body 48 a 54; nález sp. zn. I. ÚS 34/17 ze dne 25. 7. 2017, body 29 a 33]. Jak Ústavní soud připomněl v nálezu sp. zn. II. ÚS 3292/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 140/58 SbNU 163), bodě 37, soukromé právo je - vedle autonomie vůle - založeno právě na zásadě pacta sunt servanda, která bývá dokonce považována "za nejvyšší zásadu právní, resp. za nejvyšší přirozenoprávní normu, od které je odvozeno veškeré právo". Ochrana autonomie vůle dle čl. 2 odst. 3 Listiny zajišťuje především to, aby veřejná moc uznala vůli jednotlivce tak, jak ji v konkrétním okamžiku projevil. Avšak v případech, kdy dojde ke shodě takto projevené vůle dvou stran a vznikne smlouva, je to právě zásada pacta sunt servanda, která garantuje, že tato smlouva a její právní důsledky budou ze strany veřejné moci respektovány a že bude možné domoci se práv a povinností plynoucích z této smlouvy.
V rámci této stížnosti, ať stěžovatel navrhne způsob smírčího řešení. Děkujeme.
Dobrý den, rád bych požádal o snížení poplatku na 1000 Kč za administraci. Dále bych požádal o vyčíslení všech závazků vůči Vaší společnosti, které by mě v budoucnu mohli zaskočit. Děkuji za Váš přístup.
Stížnost přeřazujeme na společnost, aby měla možnost se k návrhu spotřebitele vyjádřit.
Pro úplnost dodáváme, že důvody, pro které došlo k přehodnocení našeho stanoviska, jsou popsány v našem původním vyjádření. Navíc i v našem předchozím stanovisku jsme upozorňovali na nevhodnost současného řešení.
Ohledně judikatury Ústavního soudu ČR doporučujeme uplatňovat takový způsob nakládání s informacemi, který bere v úvahu celkový kontext (např. zda se Ústavní soud ČR vyjadřoval ke spotřebitelskému vztahu, jaké bylo rozhodnutí Ústavního soudu v konkrétní věci atd.).
Pokud je při interpretaci judikatury Ústavního soudu ČR postupováno bez ohledu na celkový kontext případu a bez právně relevantních souvislostí, mohlo by se poměrně jednoduše stát, že vznikne dojem, že ve spotřebitelských smlouvách se uplatní princip autonomie vůle smluvních stran bez jakýchkoliv korektivů. Taková interpretace však neodpovídá současným právně teoretickým ani soudním závěrům, a proto zdůrazňujeme, že je chybná.
Ohledně výkladu smluv ve vztazích spotřebitele a podnikatele odkazujeme společnost na § 1812 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ze zákona platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
Ohledně výkladu zákona ve vztazích spotřebitele a podnikatele odkazujeme společnost na judikaturu Ústavního soudu (sp. zn. IV. ÚS 2989/16 nebo sp. zn. I. ÚS 2063/17). Připouští-li zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.
Děkujeme za vysvětlení. Bylo by možné zde ještě zveřejnit odborný názor dTestu k našemu tvrzení ohledně níže popsaného: "Před rokem a půl jsme zde uvedli, že např. Katastrální úřad - státní instituce má podobný systém (pokud přistoupíme na chybnou definici dTestu, že formulář je smlouva), kdy v jeho formuláři pro platící zákazníky je odkaz na cenu služby do přílohy č. 4 k této vyhlášce. https://www.cuzk.cz/getattachment/d3fbd224-61ec-4abf-aa34-29422f17ca80/Bezny-(platici).aspx.....je to tedy chybně? Vyjádření dTestu před rokem a půl, že se jedná o cenu určenou vyhláškou nemůže vzhledem k novým okolnostem obstát, můžete prosím toto okomentovat. Potřebujeme, aby spotřebitelé měli jasno, zda tedy i dle názoru dTestu má státní instituce neplatně uzavřené smlouvy, pokud ve formuláři, dle názoru dTestu, tedy v hlavní smlouvě není zveřejněna cena služby ? Stačí stručně. Děkujeme. Panu Polívkovi děkujeme za nabídku 1.000,-Kč, vyjádříme se mu do 7 dnů. Děkujeme.
7 dní není možné, zítra je splatnost Vámi vystavené faktury. Pokud se máme dohodnout smírem, je to nutné dnes.
Nikde o 7 dnech není řeč je to pouhé natahování celé záležitosti. Pokud se dnes nedohodneme, zítra budu nucen fakturu na částku zaplatit, abych se nedostal do prodlení. Zde bych požádal dTest, jak mám pokračovat. Zaplatit případně fakturu na částku 5000 Kč a dále se domáhat v tuto chvíli již vyplacení škody nebo neplatit a čekat na resumé společnosti případně jiného státního orgánu. Děkuji.
Náš názor na zmíněnou problematiku byl zveřejněn již v minulosti a v nezměněné podobě obstojí i dnes. Má-li společnost zájem o právní pomoc při řešení otázek spotřebitelského práva "z podnikatelského úhlu pohledu", může využít služby dostupné na webu www.podnikatel.dtest.cz.
Spotřebiteli doporučujeme, aby vyčkal na vyjádření společnosti ohledně jím nabízeného smíru. Zákonný úrok z prodlení činí z částky 5 000,- Kč na den asi 1,- Kč.
Čili za týdenní zpoždění s platbou 5000,- Kč by v případě, že by platební povinnost opravdu vznikla (k tomu blíže viz naše úvodní vyjádření), byl spotřebitel povinen uhradit navíc asi 7,- Kč. Z tohoto důvodu doporučujeme vyčkat na vyjádření společnosti. Za tímto účelem na ní stížnost přeřazujeme.
Pokud tomu dobře rozumíme je tedy formulář pro platící klienty zveřejněný na https://www.cuzk.cz/getattachment/d3fbd224-61ec-4abf-aa34-29422f17ca80/Bezny-(platici).aspx, dle názoru dTestu právně v pořádku ? Dojde tedy vyplněním formuláře k uzavření smlouvy a nároku na cenu služby ? Je tedy rozdíl v tom, že pokud je cena služby určena vyhláškou nemusí být spotřebiteli předem známa ?
Stížnost přeřazujeme zpět na společnost za účelem jejího vyjádření k návrhu spotřebitele na smírné řešení sporu.
Prosíme o odpověď na tento dotaz: Pokud tomu dobře rozumíme je tedy formulář pro platící klienty zveřejněný na https://www.cuzk.cz/getattachment/d3fbd224-61ec-4abf-aa34-29422f17ca80/Bezny-(platici).aspx, dle názoru dTestu právně v pořádku ? Dojde tedy vyplněním formuláře k uzavření smlouvy a nároku na cenu služby ? Je tedy rozdíl v tom, že pokud je cena služby určena vyhláškou nemusí být spotřebiteli předem známa ?
Domníváme se, že společností zvolená analogie není vhodná, neboť v případě, který uvádí, se dle našeho názoru - kromě dalších odlišností - nejedná o soukromoprávní vztah podnikatele se spotřebitelem.
Společnost má pochopitelně právo na vlastní právní názor. Při práci s informacemi je však nutné nevytrhávat jednotlivé skutečnosti z jejich celkového kontextu.
Společnost nevyužila opětovně udělovaných možností k tomu, aby se spotřebiteli vyjádřila k navrhovanému smírnému řešení. Za tímto účelem je tento portál primárně zřízen a není-li možné tento jeho základní účel naplnit, jsme nuceni stížnost uzavřít.
Má-li spotřebitel doplňující dotazy, může se obrátit na naši bezplatnou právní poradnu na telefonním čísle 299 149 009. K tomu, zda platně vznikla platební povinnost, na jejímž základě by spotřebitel byl povinen k úhradě registračního poplatku, spotřebitele odkazujeme naše první vyjádření k této stížnosti.