Počet nahlášených stížností: | 342 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 1 |
Dobrý den,jen se přidávám ke všem ostatním kteří se cítí být podvedení touto společností jako já.Nemá smysl se zde rozepisovat,protože scénář,jak jsem si zde pročítal stížnosti,je u všech stejný.
Každej jednou dostane co si zaslouží..
Doufám že na vás dojde brzy..
Nic neplatit..
Pět tisíc za pár přeposlaných nabídek?
|
Tweet |
Podnikatel je povinen spotřebitele informovat o ceně nabízené služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy [§ 1811 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
Nejvyšší správní soud opakovaně uvedl, že „informace o ceně musí být spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující k jejímu zjištění“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 7 As 243/2014-22 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 32/2018-31).
V tomto konkrétním případě je spotřebitel nucen učinit ke zjištění ceny další úkon(y). Z tohoto důvodu, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu citovanou výše, se domníváme, že spotřebitel není poučen o ceně služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem.
Kromě toho, úkon, který spotřebitel musí učinit, spočívá ve vyhledávání ceny v aukčních podmínkách, tedy v dokumentu umístěném mimo smlouvu hlavní („hlavní smlouvou“ je v tomto případě registrační formulář). Odkazuje-li smlouva hlavní (tj. v tomto případě registrační formulář) na nějaký externí text, který má upravit práva a povinnosti stran, je tento externí text nutné považovat za obchodní podmínky. Ústavní soud přitom výslovně zakázal možnost sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu (nález Ústavního soudu 11 ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I.ÚS 3512/11). Při využití logických argumentů lze dojít k tomu, že pokud je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu, tím spíše je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách cenu služby. Obchodní podmínky mají dle Ústavního soudu „sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru.“ Ujednání o ceně služby jistě není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, právě naopak – jde o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání.
Pokud jde o informování spotřebitele o tom, že „registrace je zpoplatněna dle platných Aukčních podmínek a ceníku – zde“, je sice toto informování provedeno ve smlouvě hlavní (tj. v registračním formuláři), nicméně občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele i cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby.
Pokud jde o rozsudek okresního soudu v Hradci Králové, na nějž se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_soud.html), je tento rozsudek soudu nejnižší instance závazný pouze pro konkrétní strany sporu. Nad to se v tomto rozsudku vůbec neuvádí, že byla splněna informační povinnost ohledně ceny. Naopak, dokonce se v něm uvádí, že spotřebitel „měl možnost požadovaný poplatek neuhradit, pokud s ním nesouhlasil.“
Pokud jde o stanovisko krajského inspektorátu České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, na které se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_coi.html) a z kterého jsme i my při posuzování těchto konkrétních sporů do značné míry vycházeli, obdrželi jsme k 15. 4. 2021 vyjádření ústředního orgánu České obchodní inspekce, které stanovisko krajské pobočky vyvrací. Stanoviska krajského inspektorátu proto již nejsou aktuální.
Z tohoto důvodu v současné době již neexistuje relevantní zdroj, ze kterého by bylo možné dovodit, že tento „model informování o ceně“ je souladný se zákonem. Spotřebiteli proto podle našeho názoru registrací nevzniká povinnost k úhradě registračního poplatku, a to bez ohledu na to, kdy se ke službě zaregistroval.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Dobrý den, jak již zde bylo několikrát uváděno, naše společnost prošla několika kontrolami ČOI a závěry těchto kontrol byly VŽDY APLIKOVÁNY do registračního systému na www.s-drazby.cz. Tedy zkráceně se dá tvrdit skutečnost, že všechny registrační procesy vedoucí k uzavření smlouvy jsou dle pokynů a doporučení ČOI. To, že ČOI si aktuálně změní svůj názor a naše společnost o tomto není informována, nás mrzí, ale nemůžeme s tím nic dělat. Registrační systém je nastaven tak, jak bylo doporučeno ČOI v roce 2019. Chápeme, že ČOI je pod určitým tlakem stěžovatelů a možná z tohoto pramení změna jejího názoru, ale vzhledem k počtu vyřizovaných žádostí se opravdu jedná o zlomek klientů. Navíc jak sama ČOI ve svých vyjádřeních uvádí, její názor není zavazující pro žádnou ze stran a vždy musí rozhodnout soud. Máme několik rozhodnutí soudů, které hovoří 100% v náš prospěch, tudíž těmito názory se řídíme. Co máme dělat více ? ČOI i dTest se v poslední době snaží např. Rozsudek Okresního soudu ze dne 28.ledna 2021, který 100% hovoří v náš prospěch zcela znevážit nesmyslnými argumenty, tak aby stále měl spotřebitel "jakoby pravdu", logicky se tomuto postupu budeme bránit a to oznámením na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jelikož tento postup považujeme zcela za nepřípustný, tak jak bylo námi učiněno i v minulosti, kdy jsme sami ze své iniciativy informovali Ústředního ředitele ČOI o nesrovnalostech mezi názorem ČOI a ADR, což logicky vedlo k další kontrole v naší společnosti, paradoxně na náš vlastní popud, opět byla zavedena úprava dle doporučení ČOI na www.s-drazby.cz. Domníváme se, že není správné jak ze strany ČOI, tak dTestu znevažovat soudní rozhodnutí , které řeší, zda máme či nemáme registrační poplatek vrátit zpět spotřebiteli. Soud rozhodl, že vracet žádný poplatek nemusíme, z toho usuzujeme, že na tento poplatek nám vznikl nárok a to i v případě registrace v červnu 2019, před samotnými úpravami webu na pokyn ČOI. Další paradoxní situace, dle našeho názoru je ta, že ČOI (i dTest) byla z naší strany informována, co všechno bylo advokátní kanceláří v rámci námi vyhraného Rozsudku ze dne 28. 1. 2021 namítáno v rámci podané žaloby a to zasláním celého znění předmětné žaloby, kde je zřejmé, že protistrana zastoupená advokátní kanceláří namítala: " Vzhledem ke složitosti a nepřehlednosti celého systému vytvořeného žalovaným na jeho webových stránkách žalobce netušil o existenci jakékoli povinnosti hradit poplatek v jakékoli výši, když pro zjištění této informace bylo nutné absolvovat následující úkony: po rozkliknutí políčka „REGISTROVAT SE“ se objevil zvýrazněný text – „aukční podmínky zde“. Po rozkliknutí tohoto textu se zobrazil soupis aukčních podmínek pro jednotlivé typy aukcí, které bylo třeba opět rozkliknout."................dále namítala protistrana "Až zde, tedy po sérii několika kliknutí a přesměrování v rámci webové stránky žalovaného, bylo možné se dozvědět o registračním poplatku, a to z dokumentu Aukční podmínky služby pro exekuční dražby (Sdělení před uzavřením smlouvy – služby v rámci exekuční dražby, Smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby). Ve sdělení nebyla cena poplatku nijak zvýrazněna a byla zahrnuta do odstavce bez názvu, kde se řeší hlavně odměny. Ve Smlouvě byla cena za poplatek uvedena v sekci „Odměna“.....dále protistrana namítala: "Žalobce tak má za to, že nebyl dostatečně seznámen s nutností platby registračního poplatku v částce ve výši 5000,- Kč. V případě, že by byl upozorněn vhodným a zřetelným způsobem na tento poplatek, k registraci by z jeho strany nedošlo."...........dále protistrana namítala:" S ohledem na výše uvedené se žalobce v této věci obrátil na Českou obchodní inspekci (dále jen „ČOI“), od které následně obdržel e-mailem vyjádření, ve kterém ČOI mimo jiné sděluje, že z její strany bylo dne 28. srpna 2019 na základě podnětů několik spotřebitelů zahájeno šetření, na základě kterého dospěla ČOI k závěru, že ze strany žalovaného byl porušen § 12 zákona č. 634/1992 Sb.,o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) v návaznosti na § 13 odstavec 2 zákona č. 526 /1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, kdy § 13 odstavec 2 stanoví povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o ceně tak, aby měl spotřebitel možnost seznámení se s cenou registračního poplatku před jednáním ohledně koupě, kdy vzhledem k tomu, že spotřebitel musí v tomto případě opakovaně rozkliknout určité odkazy a pročíst nemálo textu k tomu, aby se seznámil s cenou za registrační poplatek, nelze považovat tuto zákonnou povinnost za splněnou a žalovaný tak v postavení prodávajícího porušil ustanovení § 12 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 24 odstavec 7 písmeno k) téhož zákona"....dále protistrana namítala: "Dle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku dále platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Jasnost a srozumitelnost sdělení je třeba vnímat ve dvou podobách – formální a obsahové. Po stránce formální musí být sdělení čitelné. Musí být zjistitelný obsah sdělení. V rozporu s tímto požadavkem mohou být sdělení psaná příliš malým písmem, v různých znepřehledňujících formálních odděleních (např. rámečky, okrajové části webových stránek), skryté odkazy na podmínky mimo vlastní text smlouvy, sdělení schovaná v částech, kam systematicky nepatří (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS I. ÚS 342/09 ze dne 15. června 2009 či sp. zn. ÚS I. ÚS 3512/11 ze dne11. listopadu 2013)."...dále protistrana namítala: "Porušením výše uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona na ochranu spotřebitele, byl žalobce žalovaným uveden v omyl o ceně jako o rozhodující okolnosti právního jednání, tudíž má žalobce za to, že toto právní jednání je dle § 583 občanského zákoníku neplatné. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že je-li podle neplatného právního jednání poskytnuto plnění, jedná se o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení. Žalobce tak má za to, že se žalovaný na jeho úkor bez spravedlivého důvodu obohatil, čímž vznikla žalovanému povinnost vydat předmětnou částku ve výši 5.000,- Kč žalobci zpět."....TEDY VĚTŠINA ARGUMENTŮ, KTERÉ ČOI A DTEST CHYBNĚ VYKLÁDÁJÍ JIŽ SOUD MĚL MOŽNOST PROVĚŘIT, POSOUDIT A ROZHODL 100% ve prospěch společnosti Centrum aukcí.cz, s.r.o. Co tedy vypovídá o činnosti ČOI a dTestu, že jejich názory jsou pravděpodobně chybné a mylné. Soud měl k dispozici názory ČOI, byla soudu ze strany žalobce přesně popsána registrační cesta v červnu 2019, kdy ještě nebyly provedeny úpravy dle požadavků ČOI a stejně soud rozhodl v náš prospěch. Proč dTest změnil po 14 měsících názor, když po celou tuto dobu dTest tvrdil, že informovanost spotřebitele je v pořádku (zákonné minimum), že se již nedá tvrdit, že nebyl o ceně služby informován, co se změnilo ? Změnilo se pouze to, že naše společnost byla úspěšná v soudním sporu, Rozsudek byl doručen v únoru 2021, naši klienti byli s tímto soudním rozhodnutím seznámení prostřednictvím zveřejnění na webu www.s-drazby.cz, kdy tento Rozsudek svým způsobem "znevěrohodnil" všechna předešlá tvrzení ČOI a tím pádem i dTest pravděpodobně musel změnit svůj odborný názor, za kterým si stál vice jak rok. Za určitých okolností zde může vzniknout i domněnka, že dTest jako příjemce státních dotací na provoz bezplatné poradny od MPO ČR může kopírovat názory ČOI (zřizovatelem ČOI je právě MPO ČR), byť tyto názory nejsou pro žádnou ze stran závazné a tím se může dTest nechat v určitém směru částečně ovlivnit ve svých odborných názorech, na nás to tento dojem dělá. Ať si tuto naši domněnku prověří samotné Ministerstvo obchodu a průmyslu, pokud je vše v pořádku a naše domněnky jsou mylné, budeme rádi, ale pořád se budeme řídit pouze názorem soudu, tak jak to doporučuje samotná ČOI (i ADR), která však soudní rozhodnutí zcela znevažuje a dTest tomu "přikyvuje". Na závěr je třeba ještě zmínit, že i dTest má svůj vlastní podnikatelský systém, která je zcela závislý na zájmu či nezájmu koncových uživatelů, části i spotřebitelů, možná by nebylo špatné, oddělit bezplatnou poradnu a byznysový model předplatného. Děkujeme za pochopení a všem klientům opravdu radíme, využijte službu kvalitního právního poradce, který by Vám měl opravdu sdělit nezávislé hodnocení případu. Úplně na závěr názory dTestu a ČOI jsou zcela nezávazné, nezavazují "nikoho". Závěry soudních rozhodnutí jsou závazné pro účastníky sporu, tedy i pro naši společnost, která se tedy těmito závěry soudních rozhodnutí řídí. Co máme dělat více ? Řídit se nezávaznými a dle našeho chybnými názory dTestu a ČOI (absolutní nesmysl je tvrzení dTestu, že neexistuje relevantní zdroj, ze kterého by bylo možno dovodit, že model informování je souladný se zákonem" - tomu snad ani nikdo nemůže věřit, co zde tvrdí dTest, stejně tak úplně zmatečné s absolutně chybné tvrzení dTetsu, že soud dokonce tvrdil, že spotřebitel nemusel platit když poplatek nechtěl platit, ale to je přeci jen a jen logické konstatování soudu, proč dTest současně zde neuvedl, důležité závěry soudu, že na základě úplně stejného rozsudku soudu se poplatek nemusel vracet zpět spotřebiteli, že tedy na tento poplatek vznikl společnosti Centrum aukcí.cz, s.r.o. nárok, proč dTest zde neuvádí pravdu ? Na základě čeho vznikl společnosti Centrum aukcí.cz, s.r.o. nárok na poplatek, na základě REGISTRACE V ČERVNU 2019 na www.s-drazby.cz. Proč zde dTest vytrhává z kontextu jen běžná konstatování soudu a neuvádí zde závazné závěry soudu. Proč ? Nikdo si snad nemůže ani ve snu myslet, že se zde jedná o nezávislou poradnu.... ), nebo se řídit pro nás závaznými závěry soudních rozhodnutí ? Každý ať si odpoví sám. Děkujeme. Proč není ani po 2 měsících dTest schopen odpovědět na naše opakující se dotazy, že státní správa, např. Katastr nemovitostí má úplně stejný systém registrace a uzavření smlouvy, žádná informace o ceně v registračním formuláři, vše v odkazu na přílohy. Protože by dTest musel přiznat pravdu.
Děkujeme společnosti za vyjádření. K argumentům ad personam se nebudeme vyjadřovat.
Musíme opakovaně zdůraznit, že pravomocný rozsudek Okresního soudu (soud prvního stupně) v Hradci Králové (č. j. 10 C 251/2020-45) společnost Centrum aukcí.cz s.r.o. zavazuje/opravňuje k určitému jednání vůči druhé straně konkrétního soudního sporu. Pravomocný rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové společnost nezavazuje/neopravňuje k určitému jednání v jejím vztahu s jinými spotřebiteli - tedy ani v tomto konkrétním sporu. Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové není závazný (zpravidla ani argumentačně) pro ostatní obecné soudy. Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové je navíc pravděpodobně ústavně nekonformní, což dovozujeme z ustálené judikatury Ústavního soudu ČR (viz nálezy Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 2778/19 nebo sp. zn. II. ÚS 78/19). Naše výše uvedené závěry ohledně závaznosti soudních rozhodnutí a ohledně ústavní konformity rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové může společnost konfrontovat naše vyjádření s odbornou literaturou či judikaturou. V další reakci se s námi může podělit o výsledek.
Ve zbytku se odkazujeme na naše první vyjádření ve věci a znovu opakujeme, že podle našeho názoru není splněna informační povinnost ohledně ceny. Naše názory jsou pro tento spor nezávazné. Stejně tak nezávazné je pro tento konkrétní spor i rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové (č. j. 10 C 251/2020-45), které je ve prospěch společnosti a který společnost prezentuje, stejně tak nezávazné je i rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové (č. j. 9 C 76/2020-41), které je v neprospěch společnosti a který společnost neprezentuje. Rovněž nezávazný je pro tento konkrétní spor v soukromoprávní rovině i názor České obchodní inspekce.
Pokud jde o dotazy směřující na orgány státní správy, společnost si v dotazu sama odpověděla. Jde o vztah občana a orgánů státní správy - tedy o naprosto odlišnou část práva. Orgány státní správy jsou subjekty, které zásadně nereguluje soukromé právo. I zde jsme proto nuceni společnost odkázat na odbornou literaturu (použitelná je jakákoliv, i starší literatura, protože dělení práva na soukromé a veřejné je tu již od dob starověkého Říma). Tato skutečnost byla společnosti opakovaně v rámci předešlých stížností sdělena, její komentáře jsou proto v tomto směru zavádějící a nepravdivé.
Stížnost přeřazujeme na spotřebitele, aby měl možnost reagovat.
Žádáme spotřebitele o sdělení, v jaké fázi se stížnost nyní nachází, případně o její uzavření.
Hodnocení: