| Počet nahlášených stížností: | 104 |
| Z toho za letošní rok: | 0 |
| Stále v řešení: | 2 |
Zájezd, který se měl konat 29.3.-5.4.2020 nebyl uskutečněn, dne 25.3.2020 bylo od CK zasláno,že si máme vybrat jejich voucher travelSafe+ na což jsem jim odepisovala okamžitě v ten stejný den, že nemám zájem a žádám tedy vrácení peněz, nikdo neodepsal a proto sem 29.3.2020 jim poslala odstoupení od smlouvy. A zase nějakou dobu se čekalo až 12.4.2020 poslali, že na základě mého odstoupení od smlouvy mi posílají poukaz. S tím, že sem myslela, že tedy nechtěji vracet peníze a využívají možnost lexvoucheru. Podotýkám, že na poukazu není ani zmínka o tom, že by se jednalo o jejich travelSafe+ poukaz. A dále sem to již neřešila ovšem teď mi poslali, že můj poukaz travelSafe+ se mi prodlužuje o další rok, nacož sem jim odepsala, že tento poukaz od nich nemám, že mám lexvoucher a měli by po uplynutí zákonné lhůty vrátit peníze a oni mi odepsali, že to je travelSafe+ poukaz a na vrácení peněz nemám nárok, protože v té době ještě nebyl lexvoucher, jenže to se mi vůbec nelíbí tzn.měli mi vrátit peníze rovnou, když sem jim poslala odstoupení od smluvy a stále píšou dokola, že sem si generovala poukaz 12.4.2020 jenže já ho negenerovala,oni píšou, že na základě mého odstoupení od smlouvy mi posílají poukaz a já v odstoupení od smlouvy píšu, že žádné variatní řešení nechci, že žádám jen a pouze a výhradně vrácení peněžních prostředků. Jak se mám tedy domoci vrácení peněz? Není s nimi řeč, veškeré podklady a to je emailová komunikace nebo sem i tak uzavírala s nimi smlouvy tzn.vše je platné přes email a veškerou tuto komunikaci mám k dispozici. Prosím o Vaši pomoc. Děkuji Randušková
zájezd do Egyptu.
Vrácení peněz.
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Ze stížnosti vyplývá, že spotřebitelka odstoupila od smlouvy o zájezdu (pravděpodobně z důvodu mimořádné a nevyhnutelné okolnosti, kterou byla ve zmiňovaném termínu konání zájezdu pandemie nemoci COVID-19) ještě před tím, než byl přijat zvláštní předpis - zákon č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (tzv. lex voucher).
Odstoupila-li spotřebitelka od smlouvy z výše předpokládaného důvodu, náleželo jí vrácení všech plateb vynaložených za zájezd nepokrácených o odstupné. Zdůrazňujeme, že k tomuto vrácení mělo dojít do 14 dnů ode dne, kdy spotřebitelka od smlouvy odstoupila. Pokud spotřebitelka odmítla vrácení všech plateb, které vynaložila za zájezd, ve formě smluvního voucheru, náleželo jí vrácení těchto plateb ve formě peněžních prostředků. Zákonný typ voucheru jí nebylo možné vnutit, neboť zákon v době odstoupení od smlouvy nebyl ještě vůbec přijat.
Velice skepticky se stavíme k § 2 zákona lex voucher, který zakládá tzv. zpětnou účinnost daného zákona. Zjednodušeně řečeno jde o to, že zákon upravuje práva a povinnosti účastníků smluvních vztahů ještě před tím, než vejde v platnost. V této konkrétní věci jde navíc i o to, že smluvní vztahy, které zákon zpětně upravuje, už v době, kdy zákon vešel v platnost, ani neexistovaly. Jde o zcela absurdní situaci, kterou vytvořil předkladatel zákona (Ministerstvo pro místní rozvoj) a zákonodárce. V demokratickém právním státě, kterým dle článku 1 odst. 1 Ústavy je i ČR, nemůže účinnost zákona zásadně předcházet jeho platnosti. Opačná úprava konkrétního zákona značí pravou retroaktivitu, která je zásadně nepřípustná, resp. protiústavní. Takto koncipovaný zákon (popř. jeho dotčená část; v tomto případě § 2 daného zákona) by měl být proto zrušen Ústavním soudem. Bohužel doposud nebyla podána ústavní stížnost, která by tento zákon rozporovala.
Z výše uvedených důvodů se domníváme, že spotřebitelka má nárok na proplacení peněžních prostředků. Dala-li cestovní kanceláři jasně najevo, že si nepřeje vratku ve formě smluvního voucheru (TravelSafe), nemůže jí cestovní kancelář tento voucher vnutit. Cestovní kancelář spotřebitelce nemůže vnutit ani zákonný voucher (voucher s vlastnostmi dle zákona lex voucher), neboť povinnost vydat spotřebitelce peněžní prostředky měla být splněna nejpozději k 12. 4. 2020. V té době neexistoval předpis, který by umožňoval cestovní kanceláři vnutit spotřebitelce zákonný voucher. Cestovní kancelář byla dle tehdy platných předpisů povinna vydat spotřebitelce veškeré platby, které za zájezd vynaložila, ve formě peněžních prostředků. Tím, že cestovní kancelář povinnost včas nesplnila a spolehla se na přijetí v té době již projednávaného (a tedy veřejně dostupného) speciálního zákona, se dopustila protiprávního jednání. Nikdo, ani cestovní kancelář Blue Style k.s., nesmí těžit ze svého protiprávního jednání.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Vyjádření dTestu
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další právní konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Dále může spotřebitelka využít možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů při České obchodní inspekci. Více informaci k uvedené službě lze nalézt na webové adrese www.adr.coi.cz.
| Celkem | 66500 stížností |
| Za měsíc | 350 stížností |
|
dTest, o.p.s. Černomořská 419/10 101 00 Praha 10 |
 
|
