| Počet nahlášených stížností: | 342 |
| Z toho za letošní rok: | 0 |
| Stále v řešení: | 1 |
46%
54%
Stejně jako všichni ostatní klienti jsem žádala o zaslání informaci k nemovitosti na portálu idnes.cz, odpověděl mi portál s-drazby, který me vyzval k registraci, ze bez registrace nemůžou zaslat žádné informace. Registraci jsem provedla, dokonce jsem tam videla i nějaký ceník, který ale samozřejmě každý pochopí tak, ze pokud člověk využije služeb portálu při dražbě, bude mu nauctovan poplatek. V žádném případě nebylo zřejme, ze by člověk mel zaplatit poplatek jen pro zjištění informaci, bez jakémkoli zájmu o účast v dražbě (což je samozřejmé, když do te doby o nemovitosti v podstatě nic nevíme). Poplatek je naprosto zcestný, směšně vysoký, neakceptovatelný.
Zajímá mne, zda firma nadále obtěžuje pokud člověk reaguje, ze tuto podvodnou taktiku nebude sponzorovat a poplatek samozřejmě neuhradi.
A také mne zajímá, zda když je zde tolik stížnosti, kdy tedy soud a COI zakáže firmě rozesílat výhružné emaily? Bohužel se obavám, ze jsou tací, co poplatek ze strachu zaplatí.
Prosím o vyjádření, jak jsou na tom všechny stížnosti nyní?
|
|
Tweet |
Vyjádření dTestu
Podnikatel je povinen spotřebitele informovat o ceně nabízené služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy [§ 1811 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
Nejvyšší správní soud opakovaně uvedl, že „informace o ceně musí být spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující k jejímu zjištění“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 7 As 243/2014-22 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 32/2018-31).
V tomto konkrétním případě je spotřebitel nucen učinit ke zjištění ceny další úkon(y). Z tohoto důvodu, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu citovanou výše, se domníváme, že spotřebitel není poučen o ceně služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem.
Kromě toho, úkon, který spotřebitel musí učinit, spočívá ve vyhledávání ceny v aukčních podmínkách, tedy v dokumentu umístěném mimo smlouvu hlavní („hlavní smlouvou“ je v tomto případě registrační formulář). Odkazuje-li smlouva hlavní (tj. v tomto případě registrační formulář) na nějaký externí text, který má upravit práva a povinnosti stran, je tento externí text nutné považovat za obchodní podmínky. Ústavní soud přitom výslovně zakázal možnost sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu (nález Ústavního soudu 11 ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I.ÚS 3512/11). Při využití logických argumentů lze dojít k tomu, že pokud je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu, tím spíše je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách cenu služby. Obchodní podmínky mají dle Ústavního soudu „sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru.“ Ujednání o ceně služby jistě není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, právě naopak – jde o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání.
Pokud jde o informování spotřebitele o tom, že „registrace je zpoplatněna dle platných Aukčních podmínek a ceníku – zde“, je sice toto informování provedeno ve smlouvě hlavní (tj. v registračním formuláři), nicméně občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele i cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby.
Pokud jde o rozsudek okresního soudu v Hradci Králové, na nějž se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_soud.html), je tento rozsudek soudu nejnižší instance závazný pouze pro konkrétní strany sporu. Nad to se v tomto rozsudku vůbec neuvádí, že byla splněna informační povinnost ohledně ceny. Naopak, dokonce se v něm uvádí, že spotřebitel „měl možnost požadovaný poplatek neuhradit, pokud s ním nesouhlasil.“
Pokud jde o stanovisko krajského inspektorátu České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, na které se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_coi.html) a z kterého jsme i my při posuzování těchto konkrétních sporů do značné míry vycházeli, obdrželi jsme k 15. 4. 2021 vyjádření ústředního orgánu České obchodní inspekce, které stanovisko krajské pobočky vyvrací. Stanoviska krajského inspektorátu proto již nejsou aktuální.
Z tohoto důvodu v současné době již neexistuje relevantní zdroj, ze kterého by bylo možné dovodit, že tento „model informování o ceně“ je souladný se zákonem. Spotřebiteli proto podle našeho názoru registrací nevzniká povinnost k úhradě registračního poplatku, a to bez ohledu na to, kdy se ke službě zaregistroval.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Dobrý den, pokud jste viděla ceník, tak jste si ho měla přečíst. K registraci Vás nikdo nenutil. Pozor na vyjadřování ve veřejném prostoru, slovo "podvodná" by pro Vás mohlo být větší problém než skutečnost, že nám dlužíte poplatek. Tak jak uvádíme v předchozích vyjádřeních názor dTestu je v rozporu s pravomocnými soudními rozh., které prezentujeme na našem webu. Soud rozhodl, že společnost má nárok na poplatek, tedy že ho nemusí vracet. Skutečnost zda klient zaplatil nehraje dle názoru společnosti roli, soud rozhodl že nárok společnosti 100% existuje a to již při registraci v červnu 2019, tedy před všemi úpravami webu dle doporučení ČOI a dTestu, které tedy byly úplně zbytečné. ČOI i dTest se v této problematice velmi špatně orientují a jejich názory se mění dle počtu stěžovatelů, kterých je opravdu minimální množství, vzhledem k celkovému počtu ročně zpracovaných dotazů od 52 700 žadatelů o naše služby. ČOI i dTest minimálně po dobu 14 měsíců spotřebitelům tvrdili, že registrační cesta na webu společnosti je v pořádku, nyní po této dlouhé době názory mění, byť nedošlo ke vzniku žádných nových skutečností, žádná změna legislativy. Co si tedy má spotřebitel myslet ? dTest zde publikuje nálezy Ústavního soudu, které však na danou problematiku nedopadají, naopak společnost zde níže publikuje Ústavní judikaturu k autonomní smluvní volnosti stran. Závěrem, společnost se řídí pravomocným názorem soudu, zda soud zkoumal to či ono, není pro společnost důležité, rozhodující je konečný verdikt, který zní, ANO společnost má NÁROK NA POPLATEK PO PRÁVU. dTEst má k dispozici celé znění předmětné žaloby, ze kterého je zřejmé, že protistrana namítala celkem 7 bodů na ochranu spotřebitele, včetně odkazů na názory ČOI atd., tedy je pravděpodobné, že se soud těmito námitkami zabýval, v rámci řešení otázek předběžných, tedy nemusí být úplně správné zde toto negativní vyjádření dTestu, které je v rozporu jak s pravomocnými rozsudky námi publikovanými, tak s níže uvedenou judikaturou Ústavního soudu.
Pokud se jedná o autonomní smluvní volnost, odkazuje společnost na Ústavní judikaturu: jsme toho názoru, že Ústavní judikatura I. ÚS 1653/17 zcela podporuje naše tvrzení ( i názory okresního soudu v Hradci Králové v soudních rozhodnutích v náš prospěch), ohledně projevu vůle a to minimálně v bodech 33. a 36.:
33. Při posuzování smluv je tak třeba upřednostňovat vůli stran před jejím projevem [nález sp. zn. I. ÚS 436/05 ze dne 10. 7. 2008 (N 129/50 SbNU 131); nález sp. zn. II. ÚS 571/06 ze dne 21. 4. 2009 (N 91/53 SbNU 171); nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197), body 25-29]. Současně je třeba vždy upřednostnit takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 625/03 ze dne 14. 4. 2005 (N 84/37 SbNU 157); nález sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013 (N 184/71 SbNU 213), body 10-11 a 16; nález sp. zn. II. ÚS 1470/12 ze dne 26. 11. 2013 (N 197/71 SbNU 343); či nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197),
36. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž dovodil, že z čl. 1 odst. 1 Ústavy vyplývá zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat) a že této zásady je možné se dovolávat i v řízení o ústavní stížnosti [viz již nález sp. zn. IV. ÚS 201/96 ze dne 7. 10. 1996 (N 96/6 SbNU 197); nález sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, body 48 a 54; nález sp. zn. I. ÚS 34/17 ze dne 25. 7. 2017, body 29 a 33]. Jak Ústavní soud připomněl v nálezu sp. zn. II. ÚS 3292/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 140/58 SbNU 163), bodě 37, soukromé právo je - vedle autonomie vůle - založeno právě na zásadě pacta sunt servanda, která bývá dokonce považována "za nejvyšší zásadu právní, resp. za nejvyšší přirozenoprávní normu, od které je odvozeno veškeré právo". Ochrana autonomie vůle dle čl. 2 odst. 3 Listiny zajišťuje především to, aby veřejná moc uznala vůli jednotlivce tak, jak ji v konkrétním okamžiku projevil. Avšak v případech, kdy dojde ke shodě takto projevené vůle dvou stran a vznikne smlouva, je to právě zásada pacta sunt servanda, která garantuje, že tato smlouva a její právní důsledky budou ze strany veřejné moci respektovány a že bude možné domoci se práv a povinností plynoucích z této smlouvy.
Děkujeme za pochopení a za úhradu registračního poplatku.
Vyjádření dTestu
Na právním názoru, který je uvedený v našem původním vyjádření se nic nemění. S ohledem na obsah vyjádření společnosti stížnost uzavíráme s nedosažením dohody. Spotřebitele upozorňujeme, že v posledním vyjádření společnosti je nakládání s informacemi mírně řečeno nestandardní, společnost vytrhává jednotlivé informace z celkového kontextu a činí závěry "po svém". Z tohoto důvodu spotřebiteli doporučujeme (nezávazně) poslední vyjádření společnosti vůbec nebrat na zřetel.
Doplnění k rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, kterým se společnost často zaštiťuje:
K judikatuře Okresního soudu v Hradci Králové jsme se v minulosti vyjadřovali již mnohokrát, spotřebitele proto odkazujeme na některý z předešlých případů. Jde o (i.) rozsudek soudu nejnižší možné instance, (ii.) závazný pro jeden konkrétní spor, (iii.) nezávazný pro společnost v jejím vztahu s jinými spotřebiteli, (iv.) založený na aplikaci nesprávné části právního předpisu a (v.) věcně rozporný s jinou judikaturou téhož soudu, přičemž tento odklon nebyl v odůvodnění k rozsudku vůbec nijak vysvětlen. Jinými slovy, společností zmiňovaný rozsudek nemusí spotřebitele vůbec zajímat.
Dále je možné uvažovat nad využitím § 1793 občanského zákoníku, neboť mnohé služby, které poskytuje společnost Centrum aukcí.cz s.r.o., jsou v rámci jiných veřejně přístupných portálů zcela zdarma.
V případě další právní konzultace může spotřebitel využít bezplatnou poradnu na čísle 299 149 009.
Mediální zpracování případu vizte na
- https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spolecnost-vyuziva-hlad-po-nemovitostech-nasla-trik-ktery-vas-pripravi-o-penize-174492
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097429889-cerne-ovce/221452801080916/
Děkujeme stranám za součinnost.
| Celkem | 66545 stížností |
| Za měsíc | 314 stížností |
|
dTest, o.p.s. Černomořská 419/10 101 00 Praha 10 |
 
|
