#52930Stížnost na neseriosní jednání , a protiprávní ...

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Byl-li při nabízení služby užit nepravdivý údaj, mohlo by se jednat o nekalou obchodní praktiku ve smyslu § 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Podle skutkového stavu popsaného ve stížnosti by se mohlo jednat o uvedení spotřebitele v omyl při předsmluvním jednání o smlouvě. Takovéto jednání může podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele ve vztahu k dané službě či výrobku. Dále má podnikatel povinnost spotřebitele seznámit se službou a jejími hlavními vlastnostmi. Pokud tak neučiní, mohou být naplněny znaky klamavého opomenutí, jenž je rovněž nekalou obchodní praktikou, která je zákonem o ochraně spotřebitele taktéž zakázaná.

Spotřebitel by mohl navíc namítat v závislosti na konkrétních skutkových okolnostech:
(i) neplatnost smlouvy, neboť v případě, kdy spotřebitel jedná v omylu o rozhodující okolnosti, je jeho právní jednání dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neplatné.
(ii) zdánlivost smlouvy, neboť v případě, kdy vůbec nebyla projevena vůle spotřebitele se smluvně vázat, se k takovému zdánlivému právnímu jednání dle § 551 a 554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nepřihlíží (jako by smlouva ani nebyla).

Přestože podle obsahu stížnosti smlouva vůbec nebyla platně uzavřena, vyjádříme se i k možnosti od ní (preventivně) odstoupit, neboť se jedná o jednodušší způsob vyvázání se (než prokazovat neplatnost či zdánlivost, viz výš). Odstoupit od smlouvy, která byla uzavřena mimo obchodní prostory společnosti (bez ohledu na to, zda si návštěvu zprostředkovatele spotřebitel vyžádal či nikoliv), je možné ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy. Pokud však spotřebitel o tomto svém právu nebyl poučen nebo neobdržel-li formulář pro odstoupení od smlouvy, může od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dní od uzavření smlouvy. Zároveň je ale vhodné zprostředkovateli odvolat plnou moc.

Pro případ, že by se proti vám společnost pokusila uplatnit smluvní pokutu:
Je-li ujednání o smluvní pokutě (sjednané pro případ porušení smluvní povinnosti) obsaženo jen v obchodních podmínkách, je pro spotřebitele takové ujednání neúčinné (nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

Je-li však ujednání o smluvní pokutě (sjednané pro případ porušení smluvní povinnosti) obsaženo ve "smlouvě samotné" (tj. listina, na kterou připojuje spotřebitel svůj podpis), je třeba takové ujednání podrobit tzv. testu přiměřenosti. Při tomto testu se zkoumá, zda:
(i) se strany v konkrétním ujednání odchýlily od ustanovení zákona, kterým by se jejich smluvní vztah jinak řídil, a to výrazně v neprospěch spotřebitele, a zda
(ii) zprostředkovatel mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.

Je-li smluvní pokuta sjednaná pro případ oprávněného výkonu práva na odstoupení/výpověď (a tedy není sjednaná pro případ porušení smluvní povinnosti), je taková pokuta dle stále platné judikatury Nejvyššího soudu ČR neplatná. Výkon práva nelze sankcionovat.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Vyjádření dTestu

Žádáme společnost, aby se k případu vyjádřila. V opačném případě bude stížnost uzavřena.

Vyjádření dTestu

Společnost se doposud ke stížnosti nevyjádřila. Z tohoto důvodu jsme nuceni stížnost uzavřít.