Společnost


Pratenorm s.r.o.

Počet nahlášených stížností:342
Z toho za letošní rok:0
Stále v řešení:1
Zobrazit všechny stížnosti na společnost

Hodnocení spokojenosti

46%
54%
Toto skore je založeno na 49 stížnostech.

#53408Podezření na nekalou obchodní praktiku, nedodržování zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a podezření na porušování práv spotřebitele dle zákona č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele

Stav stížnosti

vyřešeno

Celková doba trvání

5 dnů 5 hodin

Detail stížnosti

Publikováno
28.10.2021, před 3 lety

Miroslava Štenclová, Mgr. Bc.

Znění stížnosti

Ve dnech 7. - 9.8.2021 jsem poptávala bližší informace k prodeji domu na reality.idnes.cz. Tito předali můj dotaz společnosti Centrum aukcí, odkud mi přišel mail s informací, že informace k domu na prodej mi poskytnou v případě, že se u nich zaregistruji. Odkaz na registraci byl v mailu. V mailu dále bylo zmíneno, že se jedná o prodej v exekučním řízení. Nebylo nic zmíněno o poplatku za registraci. V mailu dále byla následujícíc věta: "Nenechte se odradit nákupem nemovitosti v dražbě, v případě Vaší nejistoty jsme Vám k dispozici s našimi službami (dle našich aktuálních Aukčních podmínek služby pro exekuční dražby)." Po registraci přes email, kde nikde nebyl prokazatelně zmíněn poplatek ani jeho cena, mi společnost poslala informace o poptávaném domě. Nyní, dne 21.10.2021, mi společnost poslala výzvu k uhrazení poplatku za registraci ve výši 5000,- Společnosti jsem obratem poslala email, kdy žádám o zaslání dokumentace, kde mě upozorňují na poplatek za registraci (toto nebylo dodrženo) a dne 26.10. jsem jim zaslala mailem stížnost/reklamaci z žádostí o upuštění poplatku na základě nedodržení § 1811 ods. 1, 2 písm. c) a d) zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění novějších předpisů,
a § 12 zákona č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele. Společnost nereaguje.


Produkt

Zmínka o Aukčních podmínkách není dostatečnou relevantní informací, kterou je společnost povinna dle § 1811 ods. 1, 2 písm. c) a d) zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění novějších předpisů, a § 12 zákona č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele, spotřebitele / zákazníka informovat o ceně nabízené služby. V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 7 As 243/2014-22 nebo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 32/2018-31 -„informace o ceně musí být spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující k jejímu zjištění“.V případě vlastní registrace je tedy spotřebitel nucen učinit ke zjištění ceny další kroky, což není v souladu se zákonem ani výrokem Nejvyššího správního soudu. Oba výše citované zákony, stejně jako cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby, jak je uváděno při samotné registraci. Dle § 1753 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník „Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží.“ Vzhledem k tomu, že se při sjednání služby / registrace jedná o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání.


Požadované řešení

- Upuštění od poplatku, na základě nedodržení
§ 1811 ods. 1, 2 písm. c) a d) zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění novějších předpisů,
a § 12 zákona č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele.
- Prošetření podezření na nekalou praktiku společnosti na základě nednodržování výše uvedených zákonů.


Sdílejte

Máte za to, že je obsah této stížnosti nezákonný, nebo neslučitelný s našimi smluvními podmínkami? Takový obsah můžete nahlásit zde.

Vyjádření dTestu

Publikováno
28.10.2021 15:27, před 3 lety

Podnikatel je povinen spotřebitele informovat o ceně nabízené služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy [§ 1811 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].

Nejvyšší správní soud opakovaně uvedl, že „informace o ceně musí být spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující k jejímu zjištění“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 7 As 243/2014-22 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 32/2018-31).

V tomto konkrétním případě je spotřebitel nucen učinit ke zjištění ceny další úkon(y). Z tohoto důvodu, v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu citovanou výše, se domníváme, že spotřebitel není poučen o ceně služby vhodným, jasným a srozumitelným způsobem.

Kromě toho, úkon, který spotřebitel musí učinit, spočívá ve vyhledávání ceny v aukčních podmínkách, tedy v dokumentu umístěném mimo smlouvu hlavní („hlavní smlouvou“ je v tomto případě registrační formulář). Odkazuje-li smlouva hlavní (tj. v tomto případě registrační formulář) na nějaký externí text, který má upravit práva a povinnosti stran, je tento externí text nutné považovat za obchodní podmínky. Ústavní soud přitom výslovně zakázal možnost sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu (nález Ústavního soudu 11 ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I.ÚS 3512/11). Při využití logických argumentů lze dojít k tomu, že pokud je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách smluvní pokutu, tím spíše je zakázáno sjednat si v obchodních podmínkách cenu služby. Obchodní podmínky mají dle Ústavního soudu „sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru.“ Ujednání o ceně služby jistě není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, právě naopak – jde o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání.

Pokud jde o informování spotřebitele o tom, že „registrace je zpoplatněna dle platných Aukčních podmínek a ceníku – zde“, je sice toto informování provedeno ve smlouvě hlavní (tj. v registračním formuláři), nicméně občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele i cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby.

Pokud jde o rozsudek okresního soudu v Hradci Králové, na nějž se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_soud.html), je tento rozsudek soudu nejnižší instance závazný pouze pro konkrétní strany sporu. Nad to se v tomto rozsudku vůbec neuvádí, že byla splněna informační povinnost ohledně ceny. Naopak, dokonce se v něm uvádí, že spotřebitel „měl možnost požadovaný poplatek neuhradit, pokud s ním nesouhlasil.“

Pokud jde o stanovisko krajského inspektorátu České obchodní inspekce pro Královéhradecký a Pardubický kraj, na které se společnost obvykle odkazuje (viz https://www.s-drazby.cz/clanek/s-drazby_poplatek_coi.html) a z kterého jsme i my při posuzování těchto konkrétních sporů do značné míry vycházeli, obdrželi jsme k 15. 4. 2021 vyjádření ústředního orgánu České obchodní inspekce, které stanovisko krajské pobočky vyvrací. Stanoviska krajského inspektorátu proto již nejsou aktuální.

Z tohoto důvodu v současné době již neexistuje relevantní zdroj, ze kterého by bylo možné dovodit, že tento „model informování o ceně“ je souladný se zákonem. Společnost nemá podle nás nárok na zaplacení registračního poplatku, na nějž je spotřebitel upozorněn mimo registrační formulář, tj. v obchodních podmínkách. Spotřebitel není dle našeho názoru povinen tento poplatek hradit - tuto úhradu Česká obchodní inspekce nedoporučuje.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Máte za to, že je obsah tohoto vyjádření nezákonný, nebo neslučitelný s našimi smluvními podmínkami? Takový obsah můžete nahlásit zde.

Reakce společnosti

Publikováno
28.10.2021 18:12, před 3 lety

Dobrý den, informace o zpoplatnění služby je před samotnou registrací uvedena tučně a velkým písmem, pokud ji nevidíte, nezlobte se, ale není to náš problém. Tak jak uvádíme v předchozích vyjádřeních názor dTestu je v rozporu s pravomocnými soudními rozh., které prezentujeme na našem webu. Soud rozhodl, že společnost má nárok na poplatek, tedy že ho nemusí vracet. Skutečnost zda klient zaplatil nehraje dle názoru společnosti roli, soud rozhodl že nárok společnosti 100% existuje a to již při registraci v červnu 2019, tedy před všemi úpravami webu dle doporučení ČOI a dTestu, které tedy byly úplně zbytečné. ČOI i dTest se v této problematice velmi špatně orientují a jejich názory se mění dle počtu stěžovatelů, kterých je opravdu minimální množství, vzhledem k celkovému počtu ročně zpracovaných dotazů od 52 700 žadatelů o naše služby. ČOI i dTest minimálně po dobu 14 měsíců spotřebitelům tvrdili, že registrační cesta na webu společnosti je v pořádku, nyní po této dlouhé době názory mění, byť nedošlo ke vzniku žádných nových skutečností, žádná změna legislativy. Co si tedy má spotřebitel myslet ? dTest zde publikuje nálezy Ústavního soudu, které však na danou problematiku nedopadají, naopak společnost zde níže publikuje Ústavní judikaturu k autonomní smluvní volnosti stran. Závěrem, společnost se řídí pravomocným názorem soudu, zda soud zkoumal to či ono, není pro společnost důležité, rozhodující je konečný verdikt, který zní, ANO společnost má NÁROK NA POPLATEK PO PRÁVU. dTEst má k dispozici celé znění předmětné žaloby, ze kterého je zřejmé, že protistrana namítala celkem 7 bodů na ochranu spotřebitele, včetně odkazů na názory ČOI atd., tedy je pravděpodobné, že se soud těmito námitkami zabýval, v rámci řešení otázek předběžných, tedy nemusí být úplně správné zde toto negativní vyjádření dTestu, které je v rozporu jak s pravomocnými rozsudky námi publikovanými, tak s níže uvedenou judikaturou Ústavního soudu. Pokud se jedná o autonomní smluvní volnost, odkazuje společnost na Ústavní judikaturu: jsme toho názoru, že Ústavní judikatura I. ÚS 1653/17 zcela podporuje naše tvrzení ( i názory okresního soudu v Hradci Králové v soudních rozhodnutích v náš prospěch), ohledně projevu vůle a to minimálně v bodech 33. a 36.: 33. Při posuzování smluv je tak třeba upřednostňovat vůli stran před jejím projevem [nález sp. zn. I. ÚS 436/05 ze dne 10. 7. 2008 (N 129/50 SbNU 131); nález sp. zn. II. ÚS 571/06 ze dne 21. 4. 2009 (N 91/53 SbNU 171); nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197), body 25-29]. Současně je třeba vždy upřednostnit takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 625/03 ze dne 14. 4. 2005 (N 84/37 SbNU 157); nález sp. zn. I. ÚS 2447/13 ze dne 11. 11. 2013 (N 184/71 SbNU 213), body 10-11 a 16; nález sp. zn. II. ÚS 1470/12 ze dne 26. 11. 2013 (N 197/71 SbNU 343); či nález sp. zn. IV. ÚS 1783/11 ze dne 23. 4. 2013 (N 64/69 SbNU 197), 36. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž dovodil, že z čl. 1 odst. 1 Ústavy vyplývá zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat) a že této zásady je možné se dovolávat i v řízení o ústavní stížnosti [viz již nález sp. zn. IV. ÚS 201/96 ze dne 7. 10. 1996 (N 96/6 SbNU 197); nález sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, body 48 a 54; nález sp. zn. I. ÚS 34/17 ze dne 25. 7. 2017, body 29 a 33]. Jak Ústavní soud připomněl v nálezu sp. zn. II. ÚS 3292/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 140/58 SbNU 163), bodě 37, soukromé právo je - vedle autonomie vůle - založeno právě na zásadě pacta sunt servanda, která bývá dokonce považována "za nejvyšší zásadu právní, resp. za nejvyšší přirozenoprávní normu, od které je odvozeno veškeré právo". Ochrana autonomie vůle dle čl. 2 odst. 3 Listiny zajišťuje především to, aby veřejná moc uznala vůli jednotlivce tak, jak ji v konkrétním okamžiku projevil. Avšak v případech, kdy dojde ke shodě takto projevené vůle dvou stran a vznikne smlouva, je to právě zásada pacta sunt servanda, která garantuje, že tato smlouva a její právní důsledky budou ze strany veřejné moci respektovány a že bude možné domoci se práv a povinností plynoucích z této smlouvy. Děkujeme za pochopení a za úhradu registračního poplatku.

Máte za to, že je obsah tohoto vyjádření nezákonný, nebo neslučitelný s našimi smluvními podmínkami? Takový obsah můžete nahlásit zde.

Reakce spotřebitele

Publikováno
1.11.2021 13:13, před 3 lety


Miroslava Štenclová, Mgr. Bc.

Dobrý den, opětovně opakuji, že v mailu od společnosti nebylo nic zmíněno o poplatku za registraci. V případě registrace přes tento email není nikde zmínka o výši poplatku, a upozornění na zpoplatnění si žádá další kroky (klily), tudíž neopovídá požadavkům v zákoně, a zjištění ceny poplatku je velmi zmatečné i pro průměrného uživatele. Jak již jsem uvedla, byly dle mého názoru porušeny oba dva zmíněné výše uvedené zákony (č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a dle zákona č. 634/1992 Sb., O ochraně spotřebitele). Oba výše citované zákony, stejně jako cenové předpisy vyžadují informování o ceně, nikoliv pouze informování o možném placeném charakteru služby, jak je uváděno při samotné registraci. Dle § 1753 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník „Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží.“ Vzhledem k tomu, že se při sjednání služby / registrace jedná o jedno z nejpodstatnějších smluvních ujednání, a na základě výše uvedených skutečností se ohrazuji proti poplatku 5000,- Kč, který nyní společnost vymáhá a žádám o jeho vynulování.
Od společnosti mi přišel opětovný mail - výzva o uhrazení poplatku, nicméně společnost nereaguje na moji stížnost / reklamaci, kterou dostali. Na vyřízení reklamace mají dle zákona 30 dnů, prozatím je bez reakce, tudíž zde nechápu, proč jsem dostala opětovnou výzvu o zaplacení? Na doporučení právníka v tuto chvíli čekám na vyřízení reklamace, následně budeme zvažovat další postup. Stále trvám na svém podezření na porušování práv spotřebitele a podezření na nekalou obchodní praktiku. Trvám na vynulování / prominutí poplatku, ježto k uzavření smlouvy došlo z důvodu učinění obchodního rozhodnutí, které bych jinak neučinila. (Ve směrnici o nekalých obchodních praktikách je výslovně stanoveno, že jedním ze znaků klamavých obchodních praktik je to, že tato jednání či opomenutí způsobují nebo mohou způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.)

Máte za to, že je obsah tohoto vyjádření nezákonný, nebo neslučitelný s našimi smluvními podmínkami? Takový obsah můžete nahlásit zde.

Vyjádření dTestu

Publikováno
2.11.2021 17:08, před 3 lety

Na právním názoru, který je uvedený v našem původním vyjádření se nic nemění. S ohledem na obsah výše uvedených vyjádření stížnost uzavíráme s nedosažením dohody.

K rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové:
K judikatuře Okresního soudu v Hradci Králové jsme se v minulosti vyjadřovali již mnohokrát, spotřebitele proto odkazujeme na některý z předešlých případů. Jde o (i.) rozsudek soudu nejnižší možné instance, (ii.) závazný pro jeden konkrétní spor, (iii.) nezávazný pro společnost v jejím vztahu s jinými spotřebiteli, (iv.) založený na aplikaci nesprávné části právního předpisu a (v.) věcně rozporný s jinou judikaturou téhož soudu, přičemž tento odklon nebyl v odůvodnění k rozsudku vůbec nijak vysvětlen. Jinými slovy, společností zmiňovaný rozsudek nemusí spotřebitele vůbec zajímat.

V případě další právní konzultace může spotřebitel využít bezplatnou poradnu na čísle 299 149 009.

Děkujeme stranám za součinnost.

Máte za to, že je obsah tohoto vyjádření nezákonný, nebo neslučitelný s našimi smluvními podmínkami? Takový obsah můžete nahlásit zde.