Počet nahlášených stížností: | 3 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 0 |
Dne 1. 12. 2014 jsem v prodejně obuvi na Mělníku reklamovala zimní kozačky, které mne stály 1699,-Kč. Jednalo se o druhou reklamaci stejné vady.. Boty jsem nosila asi měsíc. Z toho usuzuji, že je zboží velmi nekvalitní a nemám k němu ani k prodejci důvěru. Již při sepisování reklamace jsem požadovala vrácení peněz. Po tom, co jsem čekala na vyřízení reklamace a do 13. 1. 2015 nebyla informována, jsem napsala prodejci mail, že odstupuji od kupní smlouvy a žádám vrácení peněz. Jaké bylo mé překvapení, když mi pan majitel napsal, at´si pro boty přijedu, že reklamace je již vyřízená. Prý povinnost informovat zákazníka o vyřízení nemají. Z toho je také jasné, že se mne ani nepokusili kontaktovat. Na stránkách ČOI jsem se dočetla, že tato povinnost existuje. Telefon jsem na sebe poskytla, při sepisování reklamace mi bylo řečeno paní prodavačkou, že mi zavolá. Toto jednání považuji za velmi neseriozní a doufám v kladné vyřešení situace. Doufám, že nebudu nucena využít stížnosti u ČOI a u soudu. Doležalová
Zimní kozačky Marco Tozzi vel. 38
Žádám vrácení plné ceny produktu a úhradu cestovních nákladů, jelikož jsem sem musela cestovat již třikrát a naprosto zbytečně.
|
Tweet |
Povinnost spotřebitele informovat o vyřízení reklamace vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3228/2009, ve kterém soud vyslovil následující závěr: "Stanoví-li zákon č. 634/1992 Sb. v § 19 odst. 3 lhůtu 30 dnů k vyřízení reklamace od jejího uplatnění, pak prodejce svou povinnost splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace; až od tohoto okamžiku lze považovat reklamaci za vyřízenou z hlediska zamezení nevyvratitelné právní domněnky neodstranitelnosti vady." Pro vznik nároku na odstoupení je také důležité posoudit, zda je reklamace uznána nebo nikoli. Pokud prodávající reklamaci neuznal, soud by se stejně existencí vady zabýval.
Spotřebitelka nám sdělila, že se strany dohodly na vrácení kupní ceny. Prodávající by měl respektovat zvolený způsob platby, protože obecně platí, že peněžitý dluh plní dlužník v místě bydliště věřitele.