#57592Nevyplacené peníze

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Úvodem ke snížení vrácené částky:
Spotřebitel při odstoupení od smlouvy odpovídá dle § 1833 občanského zákoníku prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Tento neurčitý pojem ("nakládání jinak, než je nutné s ohledem na povahu a vlastnosti zboží") je nutné vykládat euro konformním způsobem. Prodávající je tedy dle našeho názoru oprávněn snížit poměrně cenu zboží tehdy, nakládal-li s ním spotřebitel jinak, než jak by s ním mohl nakládat v kamenné provozovně (k tomu blíže viz bod 47 Preambule ke směrnici 2011/83/EU, dostupná z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011L0083&from=EN).


K odstoupení od smlouvy a povinnosti vrátit finanční prostředky ve 14denní lhůtě:
Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.

V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.

Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.

Jak tedy uvádí spotřebitel, podnikatel měl vrátit peněžní prostředky do 14 dnů. Vzhledem k tomu, že spotřebitel již kontaktoval Českou obchodní inspekci, může se již obrátit nejspíše pouze na soud. Než tak ale spotřebitel učiní, doporučujeme zaslat podnikateli předžalobní výzvu, kterou jej upozorní na jeho povinnost, čímž lze zabránit zbytečnému soudnímu sporu a pokud nebude podnikatel reagovat a spotřebitel bude u soudu úspěšný, může na základě této předžalobní výzvy (dle § 142a občanského soudního řádu) požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených se soudním řízení.

Zaslání předžalobní výzvy nikoho nezavazuje k podání žaloby u soudu. Ale při projednání sporu před soudem, má v případě úspěchu ten, kdo vyzval protistranu předžalobní výzvou, právo na náhradu nákladů řízení. Jejím zasláním je zároveň dlužník upozorněn na možnost uhradit dluh bez dalších soudních výdajů. Více informací ohledně náležitostí předžalobní výzvy je možné vyhledat na webové adrese www.dtest.cz/clanek-3511/predzalobni-vyzva.

Vyjádření dTestu

Spotřebitelka nás informovala, že poměrná část peněz byla vrácena. Stížnost proto uzavíráme s dosažením dohody. Děkujeme stranám za součinnost.