Počet nahlášených stížností: | 179 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 1 |
Přestože jsem několikrát i předžalobní výzvou vyzvala firmu k navrácení vstupného nic se neděje.
Do případu Vanity zasáhl i pořad Černé ovce, ale pan Pešek se schovává za s.r.o.
Výzvy nepřijímá ovšem peníze za koncerty přijal.
Firma Ticketportal , která mi vstupenky přeprodala ,vyplatila na účet pana Černého, který nemá s firmou nic společného a je zajímavé, že živnostenský úřad také nic nečiní , přestože firma na adrese uvedené v registru nemá sídlo .Nikdo ji tam nezná poštu nepřebírá.
Přesto v registru Hlídač státu tato firma figuruje a přijímá peníze od státní firmy.
Policie, která se případem zabývala konstatovala, že se jedná o bezdůvodné obohacení a cesta asi jen soudem.
Předpoklad je , že firma vytěží co se dá, protože i nadále prodává koncert a pak se ztratí.
Bohužel by musel někdo prokázat záměr.
U mých vstupenek to záměr nebyl ,protože je mám již od roku 2019 , ale nyní bych to viděla jinak.
Já sama jsem podala žalobu k soudu, ale stejně předpokládám, že peníze neuvidím.
Firma padne do insolvece, přejmenuje se a jede dál.
Co udělat, aby si nenaběhli další lidé???
Koncert Savitriho neproběhl vinou pořadatele.
Pokusit se přesvědčit ostatní k hromadné žalobě pokud nebudou navráceny pohledávky.
|
Tweet |
Pokud byla kulturní akce zrušena, má spotřebitel právo žádat vrácení peněžních prostředků. Nevrátí-li pořadatel akce peněžní prostředky, drží majetkový prospěch bez právního důvodu (právní důvod zrušením smlouvy odpadl), jednalo by se tedy o bezdůvodné obohacení. Kdo se bezdůvodně obohatil, je povinen získaný majetkový prospěch vrátit ochuzenému bezprostředně po výzvě. Pokud tak neučiní, ocitá se v prodlení a ochuzený má možnost navíc požadovat zákonný úrok z prodlení.
Nereaguje-li prodávající na e-maily, je vhodné zvolit komunikaci v písemné formě (nejlépe doporučený dopis s dodejkou). Dopis bude zaslán na adresu sídla společnosti Vanity Club, s.r.o., Příkop 843/4, 602 00 Brno. Podnikatel je povinen vybírat si poštu na adrese sídla společnosti. Jestliže tak neučiní a zmaří-li vědomě dojití, platí, že řádně došlo a bude vůči podnikateli takové právní jednání účinné dle § 570 občanského zákoníku, přičemž dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Spotřebiteli doporučujeme si veškeré zaslané dokumenty uschovat.
Pořadatele akce je možné vyzvat k plnění i tzv. předžalobní výzvou dle § 142a občanského soudního řádu. Zaslání předžalobní výzvy nikoho nezavazuje k podání žaloby u soudu. Ale při projednání sporu před soudem, má v případě úspěchu ten, kdo vyzval protistranu předžalobní výzvou, právo na náhradu nákladů řízení. Jejím zasláním je zároveň dlužník upozorněn na možnost uhradit dluh bez dalších soudních výdajů. Více informací ohledně náležitostí předžalobní výzvy je možné vyhledat na webové adrese www.dtest.cz/clanek-3511/predzalobni-vyzva.
Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.
Jestliže by nedošlo ke smírnému řešení, může spotřebitel peníze vymáhat soudně prostřednictvím žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. K zastupování je vhodné využít služeb advokáta (www.dtest.cz/advokati). Jakmile soud vydá rozsudek, který nabyde plné moci a potvrdí spotřebitelův nárok na vrácení peněžních prostředků, je možné navrhnout exekuci. Před podáním žaloby k soudu je nutné odeslat dlužníkovi předžalobní výzvu, a to alespoň se 7denním předstihem, aby spotřebiteli soud přiznal náhradu nákladů.
Je možné se vydat také cestou insolvenčního řízení, k tomu je však potřeba prokázat úpadek dlužníka. Dlužník je v úpadku, má-li minimálně dva závazky vůči různým věřitelům, tyto závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník tyto závazky není schopen plnit.
Insolvenční návrh podává buď věřitel na svého dlužníka, který je v úpadku, nebo dlužník v úpadku sám na sebe. Insolvenční návrh se podává ke krajskému soudu, v jehož obvodu má dlužník v úpadku sídlo nebo se v něm převážně zdržuje. V tomto případě bude návrh podán Krajskému soudu v Brně. Insolvenční návrh může podat i jediný věřitel, následně (v případě zahájení insolvence) však ostatní musí přihlásit své pohledávky.
Pro insolvenční návrh není předepsán povinný formulář, musí být však v písemné formě. Kromě toho jej navrhovatel musí podepsat a jeho podpis musí být úředně ověřen a zároveň musí splňovat zákonné podmínky.
Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný pro každého. Dlužníka jakožto právnickou osoby pak lze dohledat podle názvu firmy, popřípadě jejich identifikačního čísla (IČO). Soud, správce ani sám dlužník nemá povinnost informovat své věřitele. V insolvenci se veškerá rozhodnutí a výzvy zveřejňují pouze elektronicky.
Společnost byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít.
V případě potřeby další právní konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na telefonní lince 299 149 009. Dále může spotřebitelka využít možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů při České obchodní inspekci. Více informací k uvedené službě lze nalézt na webové adrese www.adr.coi.cz.