#71702Zaslání nechtěné zásilky a stržení peněz z účtu

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

K subjektu:
Subjekt označený spotřebitelem se nám nepodařilo dohledat. Z tohoto důvodu bude stížnost uzavřena pro nedostupnost subjektu.

Spotřebitelé se však dle dostupných informací setkávají s podobnou situací, kdy se v aplikaci Zásilkovny objeví balíček, který na první pohled vypadá jako neobjednaný, ale při převzetí a rozbalení zjišťují, že se jedná o objednaný balíček z Číny. Zásilkovna dle dostupných informací zase doporučuje spotřebitelům na nic v e-mailu, pokud dorazí, neklikat a takový balík nepřebírat.

Ke stížnosti:
Kupující je povinen uhradit pouze cenu za zboží, které si od společnosti prokazatelně objednal. Záleží tedy na tom, zda objednávka byla učiněna, přičemž smlouvu lze uzavřít i telefonicky např. tím, že spotřebitel odsouhlasí, že mu podnikatel může zboží zaslat. Pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se o plnění bez objednávky. V takovém případě dle § 1816 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemusí spotřebitel společnosti na své náklady nic vracet, ani jí o tom vyrozumět. Společnost by v případě sporu musela prokázat, že smlouva byla se spotřebitelem ohledně konkrétního produktu uzavřena a tento produkt byl ze strany společnosti opravdu zaslán.

Při koupi zboží na dálku (i při úhradě neobjednaného zboží na dobírku) má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.

V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.

Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.

Mimo to je možné vadné zboží reklamovat dle § 2169 občanského zákoníku a požadovat dodání zboží v souladu s objednávkou. Spotřebitel má také v případě uznané reklamace dle § 1924 občanského zákoníku nárok na náhradu tzv. nutných nákladů spojených s reklamací. Těmi jsou poštovné nebo úhrady cestovních nákladů.

Pokud podnikatel nevyřídí reklamaci ve stanovené době (zásadně 30 dnů), může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu dle § 19 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Podnikatel má po odstoupení povinnost vrátit spotřebiteli kupní cenu výrobku. Odstoupení od smlouvy lze oznámit kterékoliv pobočce podnikatele možnými prostředky komunikace, přičemž je nutné identifikovat kupní smlouvu, od které spotřebitel odstupuje.

Před využitím e-shopů a zaplacením spotřebitelům doporučujeme, aby si zjistili podstatné informace (jako jsou provozovatel e-shopu, zda je možné věc vrátit, jakým způsobem, na jakou adresu a dokdy by měly být peníze vráceny na účet) a ověřili si e-shop či prodávajícího, což lze učinit např. na určitých recenzních portálech.

Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitel má (dle českého práva) právo od smlouvy odstoupit či zboží reklamovat, ale vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo subjekt dohledat a neznáme tak prodávajícího, je šance na uplatnění práva minimální.

Je však možné transakci reklamovat u své banky, kde s pomocí chargebacku lze za určitých podmínek získat peníze zpět.

Pokud by se jednalo o subjekt sídlící v EU, doporučujeme spotřebiteli, aby se v případě nevyřešení situace v mimosoudním řešení sporů, obrátil na Evropské spotřebitelské centrum působící při České obchodní inspekci například prostřednictvím internetových stránek www.evropskyspotrebitel.cz, které bezplatně, rychle a efektivně pomáhá spotřebitelům řešit spory s obchodníky z jiného členského státu EU, Islandu nebo Norska, přičemž spolupracuje také s mezinárodním spotřebitelským centrem Spojeného království.
Před samotným podáním je vhodné prostudovat informace zde: https://evropskyspotrebitel.cz/co-udelat-nez-nas-kontaktujete/.

Kontakty na ESC ČR:
adresa: Štěpánská 15, 120 00 Praha 2
e-mail: ECCNET-CZ@ec.europa.eu
telefon: 296 366 155
www.evropskyspotrebitel.cz

Jestliže by se jednalo o zahraniční podnikatelský subjekt sídlící mimo EU, nemůže se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci ani Evropské spotřebitelské centrum. V případě, že se spor nepodaří vyřešit smírnou cestou bude se spotřebitel moci obrátit na dozorový orgán v zemi sídla společnosti.