Počet nahlášených stížností: | 2 |
Z toho za letošní rok: | 0 |
Stále v řešení: | 0 |
Nakoupila jsem zboží na e-shopu, ale bohužel mi nesedělo, a tak jsem vrátila. Přišel mi e-mail s potvrzením o převzetí a informací, že peníze můžu očekávat "v zákonné lhůtě 14 dnů od převzetí zboží". Dnes jsou to přesně 3 týdny a v e-mailu mám již 3 různé důvody - výmluvy - proč se tak ještě nestalo. Nejprve prý došlo k nějakému informačnímu šumu mezi účtarnou a osobou co balík převzala, druhou byl počet dovolených a nyní jsem se dozvěděla, že peníze má pravomoc vracet pouze momentálně dovolenkující pan jednatel, který - a to mě pobavilo, nemá přístup k internetu.
Adekvátní řešení by pro mě bylo zajisté zaslání peněz ve zmiňované lhůtě, v opačném případě omluva a rychlá náprava. Ani jednoho jsem se nedočkala, namísto toho se mnou pan Kotáb jednal velmi přidrzle. Bohužel jsem na Heuréce zjistila, že je nás více s podobným problémem a toto jednání je ve firmě Vinci CZ, s.r.o. běžné.
|
Tweet |
Spotřebitel má v případě nákupu zboží prostřednictvím internetového obchodu možnost využít specifický postup daný občanským zákoníkem pro spotřebitelské smlouvy uzavřené distančním způsobem, tedy za použití prostředků komunikace na dálku (do této kategorie spadá rovněž veřejná komunikační síť jako je internet, popřípadě i elektronická pošta), a podle § 1829 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od kupní smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží, aniž by bylo nutné to jakkoliv zdůvodňovat (§ 1818 zákona). Spotřebitel má tedy právo v případě distančního prodeje odstoupit od uzavřené kupní smlouvy bez uvedení důvodu a bez sankce.
Využije-li spotřebitel tohoto práva považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli písemné oznámení, že od uzavřené smlouvy odstupuje. Zakoupené zboží je spotřebitel povinen do 14 dnů od této chvíle vrátit prodejci zpět zpravidla na své náklady (výjimka je popsána níže), opět prokazatelně nejlépe doporučeně s dodejkou, a ve stejné lhůtě musí spotřebiteli dorazit plná kupní cena zakoupeného zboží, včetně nákladů na dopravu ke spotřebiteli.
Prodejce má tedy pro vrácení peněžních prostředků, včetně nákladů na dodání, lhůtu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, pokud ovšem zboží v této lhůtě nebude vráceno či odesláno spotřebitelem, lhůta se prodlužuje.
Podle § 1832 odst. 1, 2 občanského zákoníku musí prodejce vrátit celou částku, kterou od spotřebitele na základě smlouvy přijal, včetně nákladů na dopravu ke spotřebiteli, ovšem pouze do výše nejnižší ceny jím nabízené dopravy (nepočítá se osobní odběr). Peněžní prostředky vrací stejnou formou, jakou bylo placeno, případně v jiné formě, kterou spotřebitel odsouhlasí nebo která pro spotřebitele neznamená náklady navíc.
Podle ustanovení § 1832 odst. 3 občanského zákoníku náklady spojené s navrácením zboží zpět prodejci nese spotřebitel, ledaže spotřebitel před uzavřením smlouvy nebyl žádným způsobem informován o povinnosti je hradit (např. formou internetových stránek internetového obchodu). V takovém případě by šly za provozovatelem obchodu.
Co se týče nevrácení peněžních prostředků v zákonem stanovené lhůtě, po zaslání odstoupení od kupní smlouvy prodejci, rovněž i následně zakoupeného zboží, je třeba zdůraznit, že pro takový případ je třeba aplikovat ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka (prodejce), kdy nesplněním své povinnosti vrátit zaplacené peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, se podnikatel ocitá v prodlení a spotřebitel může požadovat i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení od kupní smlouvy, rovněž i doklady prokazující navrácení zakoupeného zboží, dobře uschoval pro případ sporu.
V případě, že prodávající nevrátí spotřebiteli finanční prostředky ve stanovené lhůtě, je možné prodávajícího vyzvat k plnění tzv. předžalobní výzvou dle § 142a občanského soudního řádu. Zaslání předžalobní výzvy nezavazuje k podání žaloby k soudu. Dlužníka jejím zasláním věřitel zároveň naposledy upozorní, že má možnost uhradit dluh bez dalších soudních nákladů.
Vážená paní Molková,
peníze Vám vrátíme v nejbližší době, za prodlení se omlouvám. Důvodem je pobyt pana jednatele v zahraničí, kde nemá prakticky žádný přístup k internetu. Asi Vás to opět pobaví, ale i v dnešní době jsou na mapě místa, kde není přístup k datovým službám.
Nevím, z čeho usuzujete že jsem s Vámi jednal přidrzle. Pokud je to z mého vstřícného tónu v hlasu a ze snahy Vám celou věc po pravdě vysvětlit, tak se rovněž omlouvám. Bohužel jste mi nedala moc prostoru na vysvětlení, stále jste mluvila Vy a těch několik sekund, co jsem měl, jsem asi nevyužil příliš efektivně.
Efektivní využití těch pár vteřin jak zmiňujete, by pro mne spočívalo v udání nějakého termínu, kdy jste schopni mi peníze vrátit. Na ten jsem se vás ptala a nebyl jste schopen mi říct, kdy se jednatel - znovu opakuji podle vašich slov jediný člověk, který ve firmě vrací peníze - vrátí z dovolené. Že jsou na mapě místa, kde není internet, je pro mne spíše povznášející, smutné je to v případě e-shopu, který internet jak známo vyžaduje, a to tím spíše v případě, kdy jednatel má jako jediný pravomoci jako v tom e-shopu vašem. Po dlouhosáhlých odpovědích jste stále nepřišel s tou konstruktivní.
Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Zmeškání výše uvedené lhůty z důvodů spočívajících na straně podnikatele nelze spotřebiteli namítat. Zároveň zákon nepřipouští, aby si strany ujednaly lhůtu delší. Jejím marným uplynutím se proto společnost ocitá v prodlení. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se totiž dle § 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Nebudou-li peníze ze strany společnosti vráceny, doporučujeme spotřebitelce zaslat jí písemnou výzvu k plnění.
Vzhledem k tomu, že se společnost k případu již delší dobu nevyjádřila, prosíme spotřebitele o sdělení, v jaké fázi se stížnost nyní nachází, případně o její uzavření.
Penize mi nakonec byly vraceny. Pozde ale prece.
Hodnocení: