#78819Neumožnění odsoupení od smlouvy v 14 denní lhůtě

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.

V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.

Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.

Spotřebitel při odstoupení od smlouvy odpovídá dle § 1833 občanského zákoníku prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. Tento neurčitý pojem ("nakládání jinak, než je nutné pro seznámení se s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží") je nutné vykládat euro konformním způsobem. Prodávající je tedy dle našeho názoru oprávněn snížit poměrně cenu zboží tehdy, nakládal-li s ním spotřebitel jinak, než jak by s ním mohl nakládat v kamenné provozovně (k tomu blíže viz bod 47 Preambule ke směrnici 2011/83/EU, dostupná z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011L0083&from=EN).

V zákoně však není stanovené, že by u poškozeného zboží nebylo odstoupení od smlouvy obecně možné.

Vzhledem k tomu, že však spotřebitel o odstoupení od smlouvy žádal osobně, musel by prokázat, že mu nebylo odstoupení umožněno. V opačném případě by se jednání spotřebitele posuzovalo jako reklamace.

Uplatní-li spotřebitel reklamaci v průběhu jednoho roku od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí (viz § 2161 odst. 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Důkaz opaku provádí prodávající, pokud reklamaci zamítá. Odůvodnění zamítnutí reklamace by se tedy mělo vztahovat k prokázání skutečnosti, že věc nebyla vadná při převzetí, a také se musí vztahovat k vytýkané vadě. Vzhledem k síle domněnky nepovažujeme za prokázání opaku pouhé obecné tvrzení, ale ideálně prokázání opaku odborným, nejlépe znaleckým posudkem.

Spotřebitel může v rámci reklamace požadovat primárně dodání nově věci nebo opravu věci. Odstoupení od kupní smlouvy či slevu z ceny může požadovat až následovně v zákonem vymezených situacích.

Společnost by tedy v případě uznané reklamace mohla namísto odstoupení od smlouvy dodat spotřebiteli nové zboží.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.

Vyjádření dTestu

Děkujeme společnosti za poskytnuté vyjádření.

Stížnost nyní přeřazujeme na spotřebitele, aby mohl výše uvedené potvrdit a případně po vrácení peněz stížnost uzavřít.

Vyjádření dTestu

Spotřebitel již nevyužil možnosti na vývoj případu reagovat. Vzhledem k výše uvedenému však uzavíráme stížnost s dosažením dohody.