#80748Reklamace na koupené již vadné zboží.

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. Právo na odstoupení od smlouvy však spotřebitel ze zákona nemá, pokud bylo zboží zakoupeno v kamenné prodejně. Pokud tedy společnost odstoupení umožňuje i v takovém případě, jedná se o čistě smluvní ujednání, které by se řídilo smluvenými podmínkami.

Mimo odstoupení od smlouvy však může spotřebitel zboží reklamovat, pokud není funkční. Uplatní-li spotřebitel reklamaci v průběhu jednoho roku od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí (viz § 2161 odst. 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Důkaz opaku provádí prodávající, pokud reklamaci zamítá. Odůvodnění zamítnutí reklamace by se tedy mělo vztahovat k prokázání skutečnosti, že věc nebyla vadná při převzetí, a také se musí vztahovat k vytýkané vadě. Vzhledem k síle domněnky nepovažujeme za prokázání opaku pouhé obecné tvrzení, ale ideálně prokázání opaku odborným, nejlépe znaleckým posudkem.

Dle § 2172 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lze vytknout vadu prodávajícímu, u kterého byla věc koupena. U jiné osoby by měl spotřebitel uplatnit právo z vady pouze tehdy, domluvil-li se na této osobě s prodávajícím předem a je-li tato osoba v místě pro spotřebitele bližším, než je místo, ve kterém je prodávající. Dle § 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, platí, že prodávající je povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků a nabízených služeb, případně i v místě nebo sídle podnikání.

Práva z vadného plnění se zásadně uplatňují v provozovně prodávajícího, ve které je přijetí reklamace objektivně možné, a to v souladu s § 2172 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v souladu s § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Spotřebitel má dle § 1924 občanského zákoníku nárok na náhradu tzv. nutných nákladů spojených s reklamací. Těmi jsou poštovné nebo úhrady cestovních nákladů. Spotřebitel není (srov. s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 626/06) povinen vybrat nejlevnější prostředek přepravy, přesto to s ohledem na princip poctivosti a dobré víry doporučujeme. Nelze totiž podle našeho názoru žádat po prodejci proplacení excesivně vysokých nákladů, pokud šla doprava k reklamaci vyřešit levněji. Pokud prodejce výslovně doporučil spotřebiteli určitý způsob dopravy, pak je samozřejmě povinný uhradit veškeré náklady, které spotřebiteli vzniknou tím, že vybral způsob přepravy dle "návodu" prodávajícího. Spotřebitel má právo na úhradu těchto nákladů v penězích.

Nepodaří-li se spor vyřešit smírnou cestou, má spotřebitel možnost obrátit se na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci. Tato služba je bezplatná. Odkaz na podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporů je možné vyhledat na webové adrese https://www.coi.cz/informace-o-adr/.