Počet nahlášených stížností: | 1 |
Z toho za letošní rok: | 1 |
Stále v řešení: | 1 |
Dobrý den,
na internetu, přes google mi vyskočila nabídka na koupi hodinek Garmin v rámci otevření nové prodejny LIDL. Hodinky jsem objednal,přišlo ihned potvrzení objednávky a cestou Balíkovny i zásilka. Přes poštu uloženo do alzaboxu, kde po zaplacení (na účet České pošty) jsem zásilku vyzvedl.Místo hodinek GARMIN přišly divné hodinky zn. DEYROS. Okamžitě jsem volal na kontakt na balíku a dali mi email na distibutora servicecenter20@yeah.net, kam jsem psal, odpověd, že je to mrzí a od té doby mi píšou z adresy ding zhiwen
Psal jsem i na LIDL a ten se tváří, že s tím nemá nic společného...
Neobjednané a nechtěné hodinky jsem jim zatím neposlal zpět.
Poraďte,proísm,jak dál postupovat.Děkuji M:Kudla
vrácení kupní ceny
|
Tweet |
Webové stránky společnosti (ttxnrgd.shop) jsou nedostupné a obchodní podmínky společnosti se nám nepodařilo dohledat. Vzhledem k tomu, že neznáme provozovatele e-shopu (prodávajícího), tak nevíme, s kým spotřebitel smlouvu uzavřel a vůči komu může nárokovat svá práva.
Uplatní-li spotřebitel reklamaci v průběhu jednoho roku od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí (viz § 2161 odst. 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Důkaz opaku provádí prodávající, pokud reklamaci zamítá. Odůvodnění zamítnutí reklamace by se tedy mělo vztahovat k prokázání skutečnosti, že věc nebyla vadná při převzetí, a také se musí vztahovat k vytýkané vadě. Vzhledem k síle domněnky nepovažujeme za prokázání opaku pouhé obecné tvrzení, ale ideálně prokázání opaku odborným, nejlépe znaleckým posudkem.
Podnikatel má dle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, povinnost vyřídit reklamaci nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Tato lhůta se dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (viz sp. zn. 33 Cdo 3228/2009) vztahuje také na povinnost prodávajícího informovat spotřebitele o vyřízení reklamace.
Pokud podnikatel nevyřídí reklamaci ve stanovené době (zásadně 30 dnů), může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu dle § 19 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Podnikatel má po odstoupení povinnost vrátit spotřebiteli kupní cenu výrobku. Odstoupení od smlouvy lze oznámit kterékoliv pobočce podnikatele možnými prostředky komunikace, přičemž je nutné identifikovat kupní smlouvu, od které spotřebitel odstupuje.
Pokud prodávající reklamaci zamítne a písemně odůvodní, ale spotřebiteli důvody zamítnutí nepřijdou příliš přiléhavé na tuto situaci, může se spotřebitel ještě před zahájením sporu obrátit na soudního znalce pro vypracování znaleckého posudku, kterým poté bude rozporovat odůvodnění zamítnuté reklamace. Vyjde-li posudek ve prospěch spotřebitele, je nutné se opět obrátit na prodejce (nejlépe formou doporučeného dopisu s dodejkou) s odstoupením od smlouvy z důvodu nevyřízení reklamace včas a řádně, což prokazuje právě přiložený posudek znalce. Cenu posudku lze oprávněně požadovat jako účelně vynaložený náklad spojený s reklamací (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Co 470/2005). Seznam znalců je k dispozici na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti ČR msp.gov.cz nebo na www.dtest.cz/soudni-znalci.
Nereaguje-li prodávající na e-maily, je vhodné zvolit komunikaci v písemné formě (nejlépe doporučený dopis). V případě, že prodávající nevrátí spotřebiteli peněžní prostředky v přiměřené době po odstoupení, je možné prodávajícího vyzvat k plnění tzv. předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Zaslání předžalobní výzvy nikoho nezavazuje k podání žaloby u soudu. Ale při projednání sporu před soudem, má v případě úspěchu ten, kdo vyzval protistranu předžalobní výzvou, právo na náhradu nákladů řízení. Jejím zasláním je zároveň dlužník upozorněn na možnost uhradit dluh bez dalších soudních výdajů. Více informací ohledně náležitostí předžalobní výzvy je možné vyhledat na webové adrese www.dtest.cz/clanek-3511/predzalobni-vyzva. Zároveň spotřebitel může žádat zákonný úrok z prodlení [viz § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.)].
Platil-li spotřebitel při nákupu přes internet platební kartou a obchodník nedodá objednané zboží, může spotřebitel využít bankovní nástroj zvaný zpětná platba (chargeback). S jeho pomocí lze za určitých podmínek získat peníze zpět. V případě problému by měl spotřebitel co nejdříve kontaktovat svou banku s žádostí o provedení zpětné platby. Žádost je vhodné podpořit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s obchodníkem atd.
Před využitím e-shopů a zaplacením spotřebitelům doporučujeme, aby si zjistili podstatné informace (jako jsou provozovatel e-shopu, zda je možné věc vrátit, jakým způsobem, na jakou adresu a dokdy by měly být peníze vráceny na účet) a ověřili si e-shop či prodávajícího, což lze učinit např. na určitých recenzních portálech.
Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitel má (dle českého práva) právo od smlouvy odstoupit či zboží reklamovat, ale vzhledem k tomu, že stránky jsou nedostupné a neznáme tak obchodní podmínky ani provozovatele, tak nevíme, komu by spotřebitel měl odstoupení od smlouvy či reklamaci adresovat. Z tohoto důvodu je šance na uplatnění práva minimální.
Pokud by se jednalo o subjekt sídlící v EU, doporučujeme spotřebiteli, aby se v případě nevyřešení situace v mimosoudním řešení sporů, obrátil na Evropské spotřebitelské centrum působící při České obchodní inspekci například prostřednictvím internetových stránek evropskyspotrebitel.gov.cz, které bezplatně, rychle a efektivně pomáhá spotřebitelům řešit spory s obchodníky z jiného členského státu EU, Islandu nebo Norska, přičemž spolupracuje také s mezinárodním spotřebitelským centrem Spojeného království.
Před samotným podáním je vhodné prostudovat informace zde: https://evropskyspotrebitel.gov.cz/co-udelat-nez-nas-kontaktujete/.
Kontakty na ESC ČR:
adresa: Gorazdova 24, 120 00 Praha 2
e-mail: ECCNET-CZ@ec.europa.eu
telefon: 296 366 155
evropskyspotrebitel.gov.cz
Jestliže by se jednalo o zahraniční podnikatelský subjekt sídlící mimo EU, nemůže se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci ani Evropské spotřebitelské centrum. V případě, že se spor nepodaří vyřešit smírnou cestou bude se spotřebitel moci obrátit na dozorový orgán v zemi sídla společnosti.