#81634Zboží na dobírku, které jsem si neobjednala

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

K neobjednanému plnění:
Kupující je povinen uhradit pouze cenu za zboží, které si od společnosti prokazatelně objednal. Záleží tedy na tom, zda objednávka byla učiněna. Pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se o plnění bez objednávky. V takovém případě dle § 1816 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemusí spotřebitel společnosti na své náklady nic vracet, ani jí o tom vyrozumět. Společnost by v případě sporu musela prokázat, že smlouva byla se spotřebitelem ohledně konkrétního produktu uzavřena a tento produkt byl ze strany společnosti opravdu zaslán.

Spotřebitelům doporučujeme, aby si před převzetím zboží a zaplacením dobírky vždy zkontrolovali, zda objednávku na dané zboží skutečně učinili.

V případě, že by spotřebitel neobjednané plnění uhradil a nevěděl, že se jednalo o neobjednané plnění, vzniklo by na straně podnikatele (odesílatele) bezdůvodné obohacení. Kdo se bezdůvodně obohatil, je povinen získaný majetkový prospěch vrátit ochuzenému bezprostředně po výzvě. Pokud tak neučiní, ocitá se v prodlení a ochuzený má možnost navíc požadovat zákonný úrok z prodlení.

Pokud by od společnosti zboží objednáno bylo, avšak dodané zboží by neodpovídalo objednávce:
Vzhledem k tomu, že je e-shop (cheerycouture.com) pouze v rumunštině a ceny nejsou uvedeny ani v české měně, není zde zaměření na českého spotřebitele. E-shop navíc neobsahuje úplné obchodní podmínky, nevíme, s kým spotřebitel smlouvu uzavřel a vůči komu může nárokovat svá práva.

Jestliže však byla smlouva uzavřena česky prostřednictvím sociální sítě, mohl by se vztah řídit dle českého práva.

Při koupi zboží na dálku má spotřebitel dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do 14 dnů od převzetí zboží nárok na to, aby u prodávajícího uplatnil možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů.

V návaznosti na to má prodávající povinnost mu dle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátit do 14 dnů od tohoto odstoupení všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Zákon připouští pozdržení platby jedině v případě, že spotřebitel ještě nevrátil zboží nebo neprokázal jeho odeslání. Pokud taková skutečnost nenastala, není důvod k pozdržení vrácení peněžních prostředků spotřebiteli. Spotřebiteli doporučujeme, aby si doklady prokazující odstoupení i odeslání zboží uschoval.

Pokud prodávající nevrátí peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitá se v prodlení. Spotřebitel tak může požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Nevrácením částky v zákonné lhůtě se z ní stává bezdůvodné obohacení na straně prodávajícího, které je povinen dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat spotřebiteli.

Mimo to platí, že nemá-li věc vlastnosti, které byly sjednány nebo které se dají od věci očekávat, je věc vadná. Má-li věc vady, může spotřebitel zboží reklamovat dle § 2169 občanského zákoníku a požadovat dodání nové věci v souladu s objednávkou. Není-li to možné, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněžních prostředků. Místo výše uvedených způsobů nápravy může spotřebitel žádat přiměřenou slevu.

Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitel má (dle českého práva) právo od smlouvy odstoupit či zboží reklamovat, ale vzhledem k tomu, že stránky neobsahují obchodní podmínky a neznáme tím pádem provozovatele, tak nevíme, komu by spotřebitel měl odstoupení od smlouvy či reklamaci adresovat. Z tohoto důvodu je šance na uplatnění práva minimální.

Před využitím e-shopů a zaplacením spotřebitelům doporučujeme, aby si zjistili podstatné informace (jako jsou provozovatel e-shopu, zda je možné věc vrátit, jakým způsobem, na jakou adresu a dokdy by měly být peníze vráceny na účet) a ověřili si e-shop, což lze učinit např. na určitých recenzních portálech.

Jelikož se nejspíše jedná o zahraniční podnikatelský subjekt (zahraniční subjekt se sídlem v Číně), nemůže se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci ani Evropské spotřebitelské centrum. V případě, že se spor nepodaří vyřešit smírnou cestou bude se spotřebitel moci obrátit na dozorový orgán v zemi sídla společnosti.