#8235Nevyřízená reklamace

Stav stížnosti

Celková doba trvání

Detail stížnosti

Vyjádření dTestu

Dle popisu uvedeného ve stížnosti spotřebitelka nereklamovala dodané zboží, nýbrž se rozhodla využít práva daného § 1829 občanského zákoníku pro smlouvy uzavřené distančním způsobem, tedy za použití prostředků komunikace na dálku (do této kategorie spadá rovněž veřejná komunikační síť jako je internet, popřípadě i elektronická pošta), kdy spotřebitel má právo odstoupit od uzavřené kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží. Toto ustanovení na ochranu spotřebitele je v právní úpravě zakotveno z důvodu, že si kupující nemůže zboží vyzkoušet ani reálně prohlédnout před uzavřením smlouvy, tak jako při nákupu v tzv. kamenné prodejně. Spotřebitel může využít tohoto práva, aniž by musel své rozhodnutí jakkoliv prodejci zdůvodňovat. Toto právo musí prodávající vždy respektovat.

Odstoupil-li spotřebitel v této lhůtě, musí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, vrátit všechny finanční prostředky včetně nákladů na dodání zboží ke spotřebiteli (podle § 1832 občanského zákoníku), které od něho na základě smlouvy přijal, a to stejným způsobem.

Pokud tak neučiní, ocitá se podnikatel v prodlení a spotřebitel se může domáhat nejen dlužné částky, ale také zákonného úroku z prodlení stanoveného nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud nebude splněno podnikatelem dobrovolně, může se spotřebitel domáhat dlužné částky včetně úroků z prodlení v občanskoprávním soudním řízení.

Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Za způsob dodání zboží se ale pro účely občanského zákoníku nepovažuje osobní odběr.

Podnikatel na druhou stranu nenese náklady spojené s vrácením zboží, pokud o tom spotřebitele informoval v souladu se zákonem (viz § 1820 odst. 1 písm. g) občanského zákoníku). Nákladem spojeným s vrácením zboží je například poštovné, které spotřebitel uhradí při zaslání zboží zpět prodávajícímu.

Spotřebitel si může zboží prohlédnout a vyzkoušet, proto právu na odstoupení nebrání, že spotřebitel zboží za tím účelem rozbalil a ověřil si jeho vlastnosti. Pokud však se zbožím nakládal jinak (např. jej úmyslně poškodil), odpovídá prodejci za snížení hodnoty zboží. Částka, o kterou by pak prodejce ponížil vracenou kupní cenu, by nesměla být nepřiměřená. Nelze však po spotřebiteli požadovat náklady zkontrolování zboží, opětovného zabalení či vyčištění, nevybočil-li spotřebitel z mezí dovolených zákonem. Konkrétně dle ustanovení § 1833 občanského zákoníku spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.

Platí vyvratitelná právní domněnka o dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že taková zásilka došla druhé straně třetí pracovní den po odeslání. Rozhodující je prokázat, že zboží, popřípadě projev vůle (odstoupení od smlouvy) byl opravdu odeslán. Pokud tak bylo činěno s podacím lístkem, popřípadě s dodejkou, je takové právní jednání snadno prokazatelné.

Vyjádření dTestu

Podnikatelka byla o podané stížnosti informována, bohužel však dosud neprojevila zájem se k případu vyjádřit. Vzhledem k tomu, že služba VašeStížnosti.cz funguje na principu oboustranné dobrovolnosti, jsme nuceni stížnost uzavřít. Případný spor je možné řešit v občanskoprávním řízení.

V případě potřeby další právní konzultace se spotřebitelka může obrátit na naši poradnu na lince 299 149 009.